Začátkem března vydala Evropská asociace zpracovatelů plastů /EuPC/, zastupující 50 tisíc společností, znepokojivou tiskovou zprávu o nedostatku materiálu pro zpracování. Za dobu svého 42-letého působení v Kaučuku Kralupy – dnes Synthos – jsem 10 let zodpovídal za v obchod s plasty a kaučuky. Nepamatuji na tak dramatikou změnu na trhu z hlediska dostupnosti a růstu cen, jako se stala letos.

Pandemie COVID-19 způsobila v EU vloni pokles výroby v chemickém průmyslu o 1,9 %, oproti roku 2019. Asociace výrobců primárních plastů Plastics Europe hlásí pokles ve výrobě o 5,7 %. Zpracovatelé plastů zaznamenali vloni pokles o 4,6 %, v prosinci oživení o 7 %. Největší poklesy nastaly v aplikacích plastů v dopravních prostředcích – o 21,2 %, ve stavebnictví o 4,6 %, o obalech pro potraviny o 3,2 % a v chemii a farmacii o 1,9 %. Kladné číslo zaznamenaly pouze aplikace v elektronice, přesné číslo nebylo zatím publikováno.

V posledních měsících se v globálním plastikářském průmyslu nakumulovalo, kromě pandemie, několik neočekávaných situací, které mají na svědomí nedostatek plastů na trhu a s tím spojený raketový růst jejich cen. Dnešní plastikářský trh je globální a problémy v důležitých teritoriích ovlivňují celý svět, včetně aplikací plastů v obalech. O jaké situace se jednalo:

  • Hrátky s množstvím dodávané ropy na trh organizací OPEC a Ruska. Po dramatickém poklesu ceny v první polovině roku 2020 na cca 30 USD za barel a následných dohodách o navyšování těžby se vyšplhala v současnosti cena nad 70 USD za barel.
  • Koncem roku hurikány v oblastech výroby plastů a v letošním únoru kruté mrazivé počasí v USA a teroristický útok na ropné zásobníky v Saudské Arábii.
  • Nebývale vysoký počet vyhlášených vyšších mocí u výrobců plastů v Evropě.
  • Nedostatek přepravních tankerů na trasách USA-Evropa-Asie z důvodů zpoždění ve vykládkách.

Pro výrobu plastů se používá cca 5 % ropy. Její cena má zásadní vliv na ceny vyrobených primárních plastů. K výrobě plastů lze využít i tzv. břidlicový plyn, který se těží ve značném množství v USA. Ve svém 42-dílném seriálu „Kam kráčí evropský plastikářský průmysl“, publikovaném v letech 2016 – 2018 v Technickém týdeníku, jsem mj. popsal úsilí prezidentů největších chemických společností – BASF a INEOS o požadavcích na vedení EU o povolení těžby břidlicového plynu jako levné náhrady ropy v EU. Prezidenti argumentovali, že evropský plastikářský průmysl se stává nekonkurenceschopný proti USA a zemím Středního východu, neboť ceny elektřiny a plynu jsou v Evropě příliš vysoké. Tento apel nebyl vyslyšen a INEOS začal dovážet v tankerech břidlicový plyn do svých výroben polyolefinů ve Skotsku a v Norsku.

Zatímco Evropa uzavřela v období 2010-2015 výrobní kapacity PE ve výši 1,5 mil. tun, v USA se realizovaly na bázi břidlicového plynu obří kapacity polyolefinů, z nichž část se vyváží do Číny a EU. Efektivita těžby břidlicového plynu z více než 300 tisící vrtů byla kalkulována na cenu ropy vyšší než 50 USD za barel. Loňský pokles ceny ropy pod tuto úroveň způsobil uzavření řady vrtů a k odložení anebo zastavení výstavby obřích komplexů výroben plastů v hodnotě stovek miliard USD.

Značné dopady na výrobce plastů v USA měla extrémně mrazivá bouře mezi 11.-16.2.2021 v Texasu a Luisianě, která způsobila zamrzání vody potřebné pro těžbu plynu, nedostatek energií a odstavení většiny výroben plastů. Zároveň došlo v Evropě letos k vyššímu počtu odstavení výroben plastů z důvodu Force Majeure /vyšší moci/. Ze 27 takovýchto případů se týkalo 10 výroby propylenu a polypropylenu, 4 výroby LDPE, 2 PVC a jedna styrenu.

Největší dovozce plastů – Čína si pro letošní rok stanovila cíl v růstu HDP o více než 6 % a při ochotě platit za plasty vyšší ceny než Evropa, „vysává“ možné zdroje importu plastů z USA a Středního východu. Za prvé dva měsíce zaznamenala Čína růst průmyslové výroby o 35,1 %, proti stejnému období 2020 a 16,9 %, proti roku 2019 a tedy i vyšší spotřebu plastů.

Přeprava granulovaných plastů od výrobců na trasách USA-Asie-Evropa se realizuje ve velkoobjemových kontejnerech prostřednictvím obrovských kontejnerových lodí. Kvůli pandemickým opatřením a nedostatku personálu se vykládka zdržuje, chybějí náhradní kontejnery a lodě a ceny přepravy raketově rostou, což se logicky promítá o cen plastů u zákazníka. Podle odborníků tato situaci potrvá minimálně do třetího čtvrtletí.

Spotové ceny chemikálií, včetně jednotlivých typů primárních plastů a regranulátů se mění každý týden. Informaci o jejich výši v různých teritoriích lze získat z placených webů, jako jsou např. ICIS, Platt´s, Plastics Information Europe, Chemanalyst, myCEPPI a další.

Na přiloženém obrázku je jako ukázka uveden roční průběh týdenních cen komoditních plastů za poslední rok. Je patrný pokles cen plastů v souladu s poklesem ceny ropy v loňském druhém čtvrtletí a jejich růst z výše popsaných důvodů. Období nízkých cen primárních plastů mělo negativní dopady na mechanickou recyklaci plastových odpadů, neboť ceny regranulátů byly často vyšší než ceny panenských plastů. Současná situace výrobě regranulátů z plastových odpadů přeje. Např. americký časopis Plastics Recycling Update dne 17.3.2021 uvádí, že současná cena slisovaných barevných balíků odpadního HDPE je 23,63 centů za libru, oproti loňským 7,38 centů za libru. Cena odpadních polypropylenových balíků vzrostla z loňských 5,69 na 28,34 centů za libru.

Plastové obaly se podílejí cca 40 % na světové spotřebě plastů. Popsané události způsobily nedostatek plastů na trhu a s tím související růst jejich cen. Vyšší ceny primárních plastů „podporují“ procesy mechanických recyklací odpadních plastů.

Ing. František Vörös – konzultant