Zateplení

Zateplení

Věděli jste, že energetická chudoba ohrožuje přibližně 30 % českých domácností? Jak je to možné? Tři čtvrtiny bytových a 56 % rodinných domů totiž byly postaveny před rokem 1980, právě tyto budovy tvoří většinu tuzemského bytového fondu. Navíc, 60 % bytových a 75 % rodinných domů z té doby nejsou vůbec či jen částečně zateplené. Jak předejít astronomickým složenkám při dnešních cenách energie? Odpověď nalezneme v zateplení.

Nejvyužívanějším zateplovacím materiálem v tuzemsku je se 60% podílem na trhu pěnový polystyren (EPS), kterého se spotřebuje více než 53 tisíc tun ročně. Přestože je zateplení fasády jednou z nejčastějších renovací, kterou lidé na svých domech a bytech provádějí, jedná se o finančně relativně náročnou investici. O jejích výhodách se však přesvědčujeme již déle než 50 let, a to nejen v případě novostaveb, ale i u starých domů.

Výhody zateplení pěnovým polystyrenem

Nejlepší poměr cena x výkon

Pěnový polystyren nabízí nejlepší poměr užitných vlastností v porovnání s jinými tepelněizolačními materiály.

Nejlepší poměr cena x výkon

Tepelně izolační vlastnosti

Pěnový polystyren patří k jednomu z nejlepších tepelněizolačních materiálů. A na tepelněizolační vlastnosti nemá vliv vlhkost. V zimě brání úniku tepla a v létě přehřívání.

Trvanlivost
  • Vysoce trvanlivý materiál, jeho vlastnosti se po letech užívání nemění
  • Při správné aplikaci pěnového polystyrenu je tento izolant odolný teplotám až do 80°C. Jeho prokázaná životnost na fasádách je 50 let, ovšem předpokládá se, že reálně vydrží 100 až 200 let.

Zateplování fasád pěnovým polystyrenem v tuzemsku probíhá již od 60. let 20. století.

Zdraví

Izolace z pěnového polystyrenu mají mnoho dobrých vlastností, které často nejsou všeobecně známé. Jsou biologicky neutrální, nepoškozují ani zdravíani životní prostředí.

Správně použitý udržuje polystyren příznivou a zdravou pohodu bytu. Při práci s EPS není třeba používat speciální ochranné prostředky jako např. ochranný oděv, respirátor, ochranné brýle, rukavice apod.

Instalace a manipulace
  • Manipulace s pěnovým polystyrenem nevyžaduje na rozdíl od jiných izolačních materiálů užití specifických ochranných pomůcek.
  • Pěnový polystyren je lehký, takže balíky s ním hravě unese každý. Polystyren lze navíc snadno nařezat na konkrétní požadované velikosti bez větších obtíží.
Požární bezpečnost
  • Polystyren je požárně bezpečný, což prokázala i řada požárních testů
  • Video z požární zkoušky

10 benefitů zateplování pěnovým polystyrenem

Leták 9+1 benefitů ke stažení zde.

1. Snížení nákladů na vytápění

Zateplením lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v případě kvalitní komplexní renovace (zateplení, rekuperace, OZE, okna) lze snížit spotřebu až o 70-90 %. Investice do zateplení je jednorázová, avšak spotřebu energií na vytápění snižuje trvale. Tepelný komfort a kvalita vnitřního vzduchu mají výrazný vliv na zdraví a kvalitu života. V roce 2022 si přitom 9 % obyvatel EU (přibližně 40,5 milionu lidí) nemohlo dovolit udržovat svůj domov dostatečně teplý. Tepelná izolace snižuje provozní náklady a zvyšuje tak disponibilní příjmy domácností.

2. Snížení nákladů na klimatizaci

Zvyšující se teploty v letních měsících nás často nutí instalovat do svých domů klimatizační jednotky. Na ochlazení místnosti o 1 stupeňa je přitom třeba 2,5 až 3x více energie než na její ohřátí o 1 stupeň. Jinými slovy ochlazení bytu se oproti jeho vytopení prodraží 2,5 – 3x. Další náklady představuje nákup, instalace, pravidelná kontrola a údržba samotných klimatizačních jednotek. Pokud je dům kvalitně tepelně izolován včetně instalace stínící techniky na osluněných stranách, za vysokých teplot se nepřehřívá, a naopak dokáže udržet příjemnou pokojovou teplotu.

3. Bezpečná a návratná investice

Návratnost investice do zateplení je pro průměrně velký rodinný dům vytápěný zemním plynem zhruba 6,5 roku, u akumulační elektrické energie je to zhruba 4,5 roku. Reálně se navíc návratnost kvůli rostoucím cenám energií v posledních letech stále zkracuje. Pro srovnání, v roce 2012 byla návratnost u průměrného domu 2x delší, než je tomu dnes. Budovy s nízkou energetickou náročností se navíc snáze prodávají či pronajímají. Zateplení samo o sobě zvyšuje hodnotu nemovitosti.

4. Ochrana životního prostředí

Více než 85 % stavebního fondu Evropské unie (220 milionů stavebních jednotek) bylo postaveno před rokem 2001 a téměř tři čtvrtiny z nich jsou podle současných stavebních norem energeticky neefektivní. Právě tyto tři čtvrtiny se významně podílejí na 40 % celkové spotřeby energie v Evropě a tvoří 36 % ze všech vyprodukovaných emisí CO2 . Nejčastěji je to způsobeno vynaloženou energií na vytápění domu či bytu a výrobu teplé vody. Klíčem ke zmírnění změny klimatu je obnova bytového fondu a celková renovace vč. zateplení těchto budov. Energie potřebná pro výrobu izolací a s ní spojené emise CO2 se díky úsporám energie, které aplikace zateplení přinese, vrátí během několika týdnů až měsíců. Zateplovací systémy s pěnovým polystyrenem jsou navíc plně recyklovatelné.

5. Menší zdroj tepla

Dobře zaizolovanému domu postačí zdroj tepla s menším výkonem a logicky i nižší pořizovací cenou. U domů s nízkou energetickou náročností lze navíc jednoduše využívat alternativních zdrojů jakými jsou solární články, tepelná čerpadla, teplovzdušné vytápění apod.

6. Kratší topná sezóna

Díky nízkým tepelným ztrátám můžeme v dobře tepelně izolovaném domě později zahájit a dříve ukončit topnou sezónu. Délka topné sezóny výrazně ovlivňuje celkové náklady na vytápění a její zkrácení může ušetřit až desítky tisíc korun pro rodinný rozpočet.

7. Optimální využití prostoru

Pokud je v místnosti citelný chlad vycházející ze stěny, máme tendenci, židle, křesla a pohovky, případně další nábytek využívaný k sezení, umisťovat dále od stěny, a část prostoru poté nemůžeme plnohodnotně využívat. Zateplením zajistíme vyšší povrchovou teplotu konstrukce a vnitřní prostor poté bude možno využívat celý. S kvalitně zatepleným domem navíc není potřeba pořizovat velký kotel, zásobník plynu nebo skladovat velké množství paliva (uhlí, pelety, dřevo) a takto ušetřený prostor proto můžeme využít k jinému účelu.

8. Odstranění kondenzace vodní páry na stěnách

Zateplením domu se rosný bod posune dále k vnějšímu okraji konstrukce (většinou do izolace) a na vnitřních stěnách se tak nesráží vodní pára. Tím se sníží či dokonce vyloučí riziko vzniku plísní, se kterými se setkává až 30 % českých domácností.

9. Eliminace tepelných mostů

Teplené mosty, tedy místa v konstrukci, kudy uniká více tepla než ve zbytku obálky objektu, jsou dle průzkumu Sdružení EPS ČR z roku 2023, problémem pro každého desátého Čecha. Kvalitní zateplení zajišťuje souvislou izolaci vnějších stěn a zabraňuje tak vzniku tepelných mostů.

10. Prodloužení životnosti stavební konstrukce

Zateplovací systémy snižují pohyby v konstrukci, které jsou způsobené dilatací v důsledku změn venkovní teploty. V důsledku tohoto tepelného namáhání vznikají v omítkovém systému mikrotrhliny. Zateplení snižuje teplotní rozdíly během dne a výrazně prodlužuje životnost konstrukce. Navíc také zabraňuje tzv. karbonataci betonu panelových budov, čímž opět prodlužuje jejich životnost.

Co potřebuji k zateplení?

a) Tipy pro správnou realizaci
b) Nejčastější dotazy
c) Nejčastější chyby

a) Tipy pro správnou realizaci

Konkrétní realizační tipy k zateplení budovy

Proč vlastně zateplit dům?

Proč vlastně zateplit dům?

Hlavním důvodem zateplování je ochrana domu před únikem tepla a s tím spojená úspora peněz za energie během topné sezóny. Jednorázovou investicí do zateplení dojde k trvalému snížení spotřeby energie na vytápění. Návratnost této investice je zhruba 6,5 roku pro domy vytápěné zemním plynem a 4,5 roku pro akumulační elektrickou energii. Reálně se navíc bude návratnost díky rostoucím cenám energií zkracovat. Snížením energetické náročnosti domu zároveň snížíme emise skleníkových plynů (CO2) a výskyt kyselých dešťů (SO2). Pro představu jeden m3 pěnového polystyrenu ušetří až 50 kg emisí CO2 za rok. V neposlední řadě se zateplením konstrukce posune rosný bod dále k vnějšímu okraji konstrukce (většinou do izolace) a na vnitřních stěnách se nesráží vodní pára. Tím se sníží či zcela vyloučí riziko vzniku plísní na stěnách.

Jakou tloušťku izolace zvolit?

Pro zateplení stěn o tloušťce 300–500 mm je možné bez obav použít pěnový polystyren (EPS70F nebo EPS100F) o tloušťkách 120-160mm. V takovém případě už rosný bod bezpečně zůstává v izolantu a nezpůsobuje další problémy. Odborníci se dnes shodují, že ekonomicky se vyplatí volit tloušťku 200 mm nebo více, případně lze použit o něco tenčí vrstvu šedého pěnového polystyrenu. Izolační desky tohoto typu jsou grafitovým izolantem nové generace se zvýšeným izolačním účinkem. V Evropě se šedý polystyren používá více jak 15 let, na našem trhu se začal objevovat před 10 lety a jeho podíl významně roste.

Kolik vlastně ušetřím?

Zateplením lze průměrně ušetřit okolo 50 % výdajů na energie, v případě kvalitní celkové renovace (vzduchotechnika, OZE, okna) lze snížit spotřebu až o 70-90 %.  Jednorázovou investicí do zateplení se trvale sníží spotřeba energie především na vytápění. Spotřeba energie na m2 vytápěné plochy za rok může být přibližně:

Starý dům

200 kWh/m2 za rok

Běžná výstavba

115 kWh/m2 za rok

Nízkoenergetický dům

50 kWh/m2 za rok

 Pasivní dům

15 kWh/m2 za rok

Jak dlouho budou stavební práce trvat?

Zateplení trvá podle složitosti zakázky a v závislosti na klimatických podmínkách asi 4–5 týdnů. Je však třeba počítat s přípravnými pracemi (vytvoření projektové dokumentace, angažování stavební firmy, nákup izolantu apod.). Ideálním obdobím je suché a teplé počasí, protože izolační materiály snadno zasychají, což minimalizuje riziko nehod zateplovacího systému, jejichž následné odstranění výrazně zvyšuje rozpočet na zateplení. Nejvhodnějším obdobím pro zateplení jakéhokoli objektu jsou měsíce, kdy teploty neklesnou pod 5 °C a nepřekročí hodnotu 30 °C. Velká horka nejsou pro zateplování ideální, neboť vám bude materiál při nanášení fasády zasychat příliš rychle.

Mohu si nechat u domu změřit tepelné ztráty a únik tepla z domu?

Takovýmito měřeními se zabývá mnoho specializovaných firem a probíhá za pomocí termovizní kamery. Díky snímkům je pak možné vyhodnotit místa zvýšeného úniku tepla. Měření se provádí pouze v topné sezóně a za specifických klimatických podmínek. Na základě měření vám pak doporučí příslušná opatření.

Jaká je životnost zateplení?

Při správné aplikaci ETICS s pěnovým polystyrenem je tento vysoce stabilní a jeho prokazatelná životnost je více než
50 let, což je možné doložit systémy realizovanými v tehdejším západním Německu před 50 lety. Polystyren je navíc odolný teplotám do 80 °C. Velmi rozšířeným omylem je mýtus o riziku degradace či dokonce postupném mizení izolačního materiálu. Tato domněnka vznikla pravděpodobně v začátcích užívání pěnového polystyrenu, kdy se zateplovalo neodborně podomácku s využitím lepidel s organickými rozpouštědly. Ty mohly s izolantem reagovat a rozpustit jej.

Příručka pro zateplení

b) Nejčastější dotazy

Výběr materiálu

Výběr vhodného izolantu je zcela zásadní pro správnou funkčnost zateplovacího systému a výši úspor za energie.

V Česku je dlouhodobě nejpopulárnějším izolačním materiálem pěnový polystyren, který je oblíbený díky svým tepelně izolačním vlastnostem, nízké hmotnosti, snadné tvarovatelnosti a ekologické nezávadnosti. Jeho kvalitu poznáte podle loga Značka kvality udělované od roku 2010.

Cena materiálu

Výběr vhodného izolantu je zcela zásadní pro správnou funkčnost zateplovacího systému a výši úspor za energie.

V Česku je dlouhodobě nejpopulárnějším izolačním materiálem pěnový polystyren, který je oblíbený díky svým tepelně izolačním vlastnostem, nízké hmotnosti, snadné tvarovatelnosti a ekologické nezávadnosti. Jeho kvalitu poznáte podle loga Značka kvality udělované od roku 2010.

K porovnání cen izolačních materiálů je možné použít webové stránky www.heureka.cz, kam zadáme heslo fasádní polystyren nebo fasádní vata.

Vybrané produkty jsou typickými zástupci tepelněizolačních desek používaných na kontaktní zateplování fasád ETICS.

Jak správně vybrat realizátora

Jak správně vybrat realizátora zateplení? V této věci se velmi osvědčilo najmutí technického dozoru stavebníka (TDS), který jako odborník na problematiku zateplování najatý investorem (tedy vámi) pomáhá provést investora všemi úskalími spojenými s posouzením původního stavu domu, výběrem optimálního řešení, kontrolou stavební firmy, přejímkou hotového díla i s případnou reklamací.

Investice do zkušeného TDS se rozhodně vyplatí a může být nakonec kompenzována úsporami při realizaci či minimalizací tzv. víceprací. Sehnat se dá od 10 do 50 000 Kč, záleží na počtu návštěv na stavbě a velikosti domu.

Co když máme doma plísně?

Ohledně problému výskytu plísní v domácnostech koluje mnoho mýtů a fám. Je proto dobré se podívat na příčinu jejich vzniku a možnosti odstranění.

Výskyt plísní v interiérech je způsoben vysokou relativní vlhkostí v bytě v kombinaci s nízkou teplotou vnitřních stěn. Naší snahou by tak mělo být udržovat teplotu konstrukce dostatečně vysoko nad teplotou rosného bodu. Teplotu konstrukce můžeme zvýšit právě zateplením vnějších stěn či třeba výměnou oken za nová, ideálně s izolačním trojsklem. Vlhkost v bytě můžeme snížit pravidelným intenzivním větráním (jednou za 2-3 hodiny na 2-3 minuty). Obava z přílišného ochlazení místnosti v tomto případě není na místě, neboť studený vzduch zvenku má jen velmi malou tepelnou kapacitu a po ukončení větrání se rychle ohřeje od teplých stěn na původní pokojovou teplotu. U nových domů je v této souvislosti často instalováno řízené větrání s rekuperací tepla, které zajistí minimální tepelné ztráty a zároveň vysokou kvalitu vzduchu díky jeho neustálé výměně a použitým filtrům

Přínos zateplení v létě

Zateplení lidé nejčastěji aplikují kvůli úsporám tepla během mrazivých zimních měsíců. Ne každý už ví, že kvalitní zateplení svou funkci plní také v létě.

Podle aktuálních průzkumů žije v přehřátém domě či bytě bezmála každý druhý Čech. Právě přehřívání domácností v letních obdobích s sebou přináší zdravotní rizika. Komplexní zateplení domu v kombinaci se stíněním oken vám pomůže zabránit přehřívání domácnosti a dosáhnut stabilnějších teplot nejen v zimě, ale i během horkého léta, kdy naopak ušetříte výdaje za klimatizaci. Na příkladu takzvaného pasivního domu je možné demonstrovat, že díky zmíněným opatřením se při venkovních teplotách přes 30 °C daří udržovat vnitřní pokojovou teplotu pod 23°C. K zastínění oken je vhodné použít vnější žaluzie, které nepustí sluneční paprsky na skleněnou výplň oken, ale zároveň propustí dostatečné množství světla do domu. Proti přehřívání pomáhá také intenzivní větrání v brzkých ranních hodinách, kdy jsou teploty venku nižší než uvnitř domu.

Dotace na zateplení

Před 10 lety se návratnost investice bez dotace pohybovala okolo 20 let, s dotací poté vycházela na necelých 15 let. Nové ceny energií ovšem vyletěly strmě vzhůru, a i po vládním zastropovaní jsou 2,5x vyšší než loni. I přes nárůst cen stavebních materiálů a ceny práce se doba návratnosti významně zkrátila. Při započtení dotace z programu Nová zelená úsporám se investice běžně navrátí do 10 let, často i dříve. To je 5x kratší doba, než je běžná životnost opatření. Jak ukazují zkušenosti, důkladná renovace obydlí může přinést opravdu znatelnou úsporu financí. Dům navíc získá na hodnotě, zlepší se jeho technický stav a také komfort bydlení. Je však důležité nepodcenit přípravu, důkladně si zjistit všechny informace i dotační možnosti.

Užitečné odkazy:

Rodinné domy:

Firmy:

Fakta a mýty o zateplení

Přestože si čím dál více lidí uvědomuje výhody zateplení svého domu, stále se setkáváme s nepravdivými mýty, které kolem něj panují.

Omyl č. 1: Polystyren v zateplení časem zmizí

Velmi rozšířeným omylem o pěnovém polystyrenu je mýtus o jeho postupném mizení. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu před desítkami let. Tehdy se zateplovalo neodborně, a tak trochu podomácku s využitím lepidel a dalších přípravků s organickými rozpouštědly, které s pěnovým polystyrenem mohly reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren vysoce stabilní. Jeho životnost je více jak 50 let, s předpokladem až 100 či dokonce 200 let a to při zachování všech jeho izolačních i mechanických vlastností.

Omyl č. 2: Polystyren způsobuje plesnivění interiéru

Vyvrátit je potřeba také riziko uzavření domu, znemožnění „dýchání“ či dokonce plesnivění. Plísně většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. Odborně provedené zateplení tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu. Pokud se plísně přesto objeví, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci s nedostatečným větráním. V žádném případě nelze jejich vznik spojovat se zateplením domu.

Omyl č. 3: Polystyren škodí lidskému zdraví i životnímu prostředí

Třetím nejrozšířenějším mýtem je zdravotní závadnost a neekologičnost pěnového polystyrenu. V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla prokázána škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Přesto byl před několika lety nahrazen novým typem, u kterého nejsou žádné pochybnosti. O zdravotní nezávadnosti polystyrenu svědčí také široké využití v oblastech jako obalový průmysl, potravinářství nebo čištění odpadních vod. Při práci s polystyrenem na rozdíl od jiných izolantů není třeba používat žádné ochranné pracovní pomůcky.

Omyl č. 4: Polystyren představuje požární riziko

Požární bezpečnost zateplovacích systémů s pěnovým polystyrenem prokázala řada provedených požárních zkoušek a testů.

c) Nejčastější chyby

Zateplujeme svépomocí

Mnoho českých kutilů je přesvědčených, že rekonstrukce domu není žádná věda a že si zvládnou zateplit sami. Hlavní hnací silou bývá úspora peněz, kvůli níž se vrhají do stavebních prací svépomocí. Kromě rizika vážných úrazů však hrozí neodborná aplikace izolantu a tvorba výdutí v celém zateplovacím systému. Ten poté neplní správně svou izolační funkci a je nutné ho rekonstruovat, nebo instalovat nanovo. V takovém případě se vám částka za zateplení domu vyšplhá výrazně výše.

Podceníme výběr stavební firmy

Dbejte na výběr osvědčené stavební firmy, kterou pro zateplování vašeho domu najmete. S hledáním prováděcí firmy vám mohou poradit výrobci zateplovacích systémů sdružení v Cechu pro zateplování budov ČR. Požádejte o několik referencí již provedených zateplení také příslušnou firmu, která se uchází o vaši zakázku. Poptejte zkušenosti přátel, sousedů nebo na internetových diskuzích, kde naleznete aktuální reference. O kvalitě poskytované práce napoví také konkrétní nabídka a finanční kalkulace od stavební firmy. Vyvarujte se najímání až podezřele levných firem, které často doporučí nedostatečné tloušťky izolace či nekvalitní materiály s cílem nabídnout co nejnižší cenu.

Nezajistíme si projektovou dokumentaci

Projektová dokumentace je klíčovým spisem o prováděných stavebních pracích v rámci rekonstrukce. Stavební firmě slouží jako úkolníček pro přípravu a instalaci zateplení, zatímco majiteli domu se bude hodit jako podklad pro případnou reklamaci. Důsledně zpracovanou dokumentaci je nezbytné doložit také v případě, žádáte-li o státní dotaci.

Je nám líto peněz za technický dozor stavebníka

V celém průběhu zateplování by měl na realizaci stavebních prací v pravidelných intervalech dohlížet kvalitní technický dozor stavebníka. Včas odhalí případná pochybení, ale i odchýlení od projektové dokumentace. Technický dozor stavebníka vás bude stát od 10 do 50 tisíc korun v závislosti na počtu návštěv na stavbě a na velikosti domu. Při prokázání pochybení stavební firmy však nese plnou zodpovědnost za škody včetně povinnosti finanční kompenzace. Také účastí technického dozoru stavebníka je podmíněno vyplacení dotace např. z programu Nová zelená úsporám.

Nevíme si rady při volbě izolačního materiálu

Výběr vhodného izolantu je zcela zásadní pro správnou funkčnost a životnost zateplovacího systému a výši úspor za energie. V Česku je dlouhodobě nejpopulárnějším izolačním materiálem pěnový polystyren, který je oblíbený díky svým tepelně izolačním schopnostem, nízké hmotnosti, snadné tvarovatelnosti, ekologické nezávadnosti, rozumné ceně, a především dlouhé životnosti při zachování všech potřebných parametrů.

Požární bezpečnost


Usilujeme o změnu požární normy, která zlevní bydlení

Až miliardu korun ročně lze ušetřit s využitím pěnového polystyrenu u zateplování budov. Materiálu, který je levnější a má delší životnost než jeho alternativy.

Zateplovací systém musí vyhovět i náročným požárním předpisům. Ukazuje se však, že jejich poslední změny byly až příliš přísné a realizaci zateplovacích systémů zbytečně prodražují, aniž mají očekávaný vliv na požární bezpečnost. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) totiž od roku 2016 stavebníkům předepisuje rozsáhlé použití prvků z minerální vaty, která je ve srovnání s pěnovým polystyrenem výrazně dražší. Dostupné studie a požární zkoušky prokázaly, že i bez těchto prvků bude požární bezpečnost plně zachována, a proto Sdružení EPS ČR navrhuje změnu normy. Pokud návrh projde, může to podle kvalifikovaných odhadů do budoucna ušetřit minimálně jednu miliardu korun ročně. Lidem, firmám i státu, který zateplení budov podporuje.

Polystyren na fasádě nešíří oheň

Podívejte se na test, že stavební pěnový polystyren oheň nešíří

Jedna z mnoha demonstrací, které prokazují, že pěnový polystyren používaný ve fasádních zateplovacích systémech oheň nešíří, a proto nijak nenapomáhá k šíření požáru po obvodě budovy. Je tomu tak proto, že jeho teplota tání je nižší než teplota hoření a navíc obsahuje retardér hoření. Zkouška proběhla za odborného dohledu kpt. Mgr. Libora Pospíšila – vedoucího skupiny vyšetřovatelů HZS Kladno.

Podívat se na další videa o výhodách pěnového polystyrenu

Požární bezpečnost a pěnový polystyren pod drobnohledem

Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:

Požární bezpečnost - navrhovaný stav

„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov. „Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.

Úspora velkých financí na dosah ruky

V době přicházející hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně díky realizaci zateplení s pomocí pěnového polystyrenu namísto minerální vaty. Podle kvalifikovaných odhadů Sdružení EPS ČR by změny mohly ušetřit více než 1 miliardu korun ročně. Primárně lidem, kteří si zateplují domy či kupují nové byty a sekundárně státu, který prostřednictvím programů jako je například Zelená úsporám zateplování podporuje.

Tento odhad vychází z následující kalkulace:

Požární bezpečnost - kalkulace obr. 1

Požární bezpečnost - kalkulace obr. 2

Požární bezpečnost - kalkulace obr. 3

Odborné podklady, o které se studie opírá

Studie zkoumá mimo jiné dopad změn uvedené normy, přijatých v roce 2016, na praxi zateplování budov v ČR. Příslušná část byla zpracována na základě rozborů dokumentace konkrétních požárů budov zateplených vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS*, z let 2012 až 2019. Své závěry studie dále opírá o požární zkoušky provedené v řadě požárních laboratoří v ČR i v zahraničí. Použité podklady lze v případě zájmu zpřístupnit. Jednou z takových požárních zkoušek byla velkorozměrová požární zkouška dle ČSN ISO 13 785-2. Jejím cílem bylo ověřit vliv tepelné izolace na vertikální šíření požáru po fasádě budovy a také prověřit samonosnou funkci omítkového souvrství v extrémním požáru. Zkouška byla realizována na zkušební stěně s okenním otvorem, která byla z vnějšku zateplená pěnovým polystyrenem o tloušťce 200 mm. Požární zatížení o výkonu 3 MW, působilo na fasádu po dobu 30 minut. Nejprve byla provedena tzv. kalibrační zkouška bez zateplovacího systému a následně zkouška se zateplovacím systém, což umožnilo porovnat příspěvek samotného zateplovacího systému. Ten byl minimální.

Zateplení vnějších obvodových stěn se v období posledních třiceti let provádí především pomocí systémů ETICS. Vnější tepelně izolační kompozitní systém, mezinárodně označovaný zkratkou ETICS (external thermal insulation composite system) je v České republice nejrozšířenější technologií zlepšování tepelně-technických parametrů obvodových plášťů budov.

Zobrazit obsah normy

 

Autor studie

Ing. Ladislav Valeš - Autor studie

V roce 1981 ukončil studium na Stavební fakultě ČVUT Praha. Od roku 1994 vykonává soustavně činnost soudního znalce v oboru stavebnictví se specializací na vady a poruch staveb. Od roku 2000 se zaměřuje na problematiku vad a poruch kontaktních zateplovacích systémů. Spolupracuje s několika odbornými pracovišti v ČR (Kloknerův ústav stavební Praha, Výzkumný ústav stavebních hmot a.s. Brno.).