Bezpečné prostředí i v horku díky izolaci z pěnového polystyrenu (EPS)

Extrémní horka představují v posledním desetiletí rostoucí zdravotní i bezpečnostní zátěž pro obyvatele i profesionály v terénu. Zároveň je jasné, že klimatické změny povedou k častějším a intenzivnějším vlnám veder. Horko ohrožuje zejména seniory, děti, chronicky nemocné i pracovníky venku.

Pěnový polystyren (EPS) se v této souvislosti stává čím dál významnějším nástrojem pasivní ochrany – prostřednictvím tepelné izolace staveb a mobilních konstrukcí, které snižují vnitřní teplotu uvnitř budov i pracovních prostor. Tento článek přináší odborný pohled na:

• zdravotní dopady vysokých teplot (včetně úžehů, úpalů, dehydratace),
• úlohu pěnového polystyrenu (EPS) v adaptaci staveb i pracovních struktur na horko,
• legislativní a bezpečnostní rámec BOZP v ČR a EU související s mikroklimatickými riziky,
• osvědčené postupy – pro projektanty, zaměstnavatele a koncovou veřejnost,
• závěrečné shrnutí pro laickou veřejnost.

Dopady vysokých teplot na zdraví obyvatelstva a pracovní prostředí

Zdravotně nejohroženější skupiny

• Senioři a chronicky nemocní – bezpečnost termoregulace je u nich snížená, což zvyšuje riziko kolapsu, srdečních komplikací a přehřátí.
• Děti – nedostatečně vyvinutá termoregulace a neschopnost samostatně reagovat na žízeň.
• Pracovníci venku – fyzická námaha zvyšuje vnitřní tvorbu tepla, omezený odvod tepla vede k výkonovým výkyvům, úrazům i kolapsům.

Statistika horka v ČR a EU

Podle WHO a Eurostatu vedla vlna veder roku 2003 k odhadovaným 70 000 nadúmrtím v Evropě, v roce 2022 pak minimálně k 15 000 úmrtím způsobilým horkem. V ČR zaznamenal Český statistický úřad během srpna 2015 až o 20 % více úmrtí než obvyklý průměr – zejména u věkové skupiny 65+.

V České republice trpí 61 % obyvatel v letních měsících výrazným přehříváním interiérů. Přesto pouhých 46 % respondentů uvádí, že využívají zateplení k omezení vedra – a to přesto, že téměř 88 % celkové spotřeby EPS v ČR se využívá právě na zateplení budov. U fasádního pěnového polystyrenu (EPS) se doporučuje minimální tloušťka izolační vrstvy 16–18 cm (nejčastěji 20 cm, u pasivních domů až 30 cm), aby byla zajištěna skutečná ochrana proti přehřívání interiéru.

Správně navržené zateplení s použitím pěnového polystyrenu (EPS) významně omezuje pronikání tepla do interiéru budov. Toho je dosaženo díky nízké součiniteli tepelné vodivosti. Kombinace EPS izolace, strategického větrání a stínění oken představuje dlouhodobě nejefektivnější způsob ochrany obyvatel před přehřátím.

Technické využití pěnového polystyrenu (EPS) při ochraně před horkem

EPS jako nástroj pasivní tepelné ochrany

Pěnový polystyren (EPS) patří mezi nejpoužívanější tepelné izolanty v evropském stavebnictví – až 88 % jeho produkce se spotřebovává ve stavebnictví, přičemž 61 % z toho výhradně na tepelnou ochranu obálky budov (fasády, podlahy, střechy).

Klíčové parametry EPS v kontextu letní ochrany:

• Nízká tepelná vodivost λ_D ≈ 0,029–0,039 W/m·K – EPS zajišťuje výrazné zpomalení přestupu tepla ze slunečně ohřívaných fasád do interiéru.
• Nízká objemová hmotnost (14–25 kg/m³) – ideální i pro lehké konstrukce a renovace.
• Vysoká difuzní odolnost – eliminuje kondenzaci a udržuje stabilitu vnitřního mikroklimatu.
• Odolnost vůči vlhkosti a biologickému napadení – dlouhá životnost bez nutnosti údržby.

Ochrana budov proti přehřívání: návrh EPS vrstvy

Letní tepelná ochrana budov podle normy ČSN 73 0540-2 (Tepelná ochrana budov) předpokládá, že obálka budovy má bránit nechtěnému přehřívání vnitřních prostor. Z praxe vyplývá, že:

• při venkovní teplotě 34 °C a absenci zateplení, vnitřní teplota v podkroví bez klimatizace může dosáhnout až 39–41 °C,
• pokud je aplikováno 20 cm zateplení z pěnového polystyrenu (EPS) + dodatečné stínění, vnitřní teplota se drží kolem 27–29 °C, což je fyziologicky snesitelná hodnota.

EPS izolace na stěnách a střeše výrazně snižuje rychlost nárůstu teploty v interiéru během dne a zároveň zpomaluje ochlazování v noci, čímž zajišťuje stabilní vnitřní klima bez nutnosti klimatizace.

Praktický příklad: Výpočty Sdružení EPS ČR ukazují, že u běžného rodinného domu orientovaného na jih může zateplení pomocí 20 cm EPS ušetřit až 7–10 °C vnitřní teploty během extrémních letních dnů (zdroj: epscr.cz, 2022).

EPS v mobilních a provizorních ochranných strukturách

Vedle klasické výstavby se pěnový polystyren (EPS) stále častěji využívá i v mobilních a dočasných stavebních řešeních v pracovním prostředí:

a) Pracovní přístřešky a stínidla:

EPS panely se používají jako vnitřní tepelně-izolační výplně pro pracovní boudy, mobilní buňky, kontrolní stanoviště nebo zdravotnické boxy (např. u záchranných složek, stavebních firem). Díky nízké hmotnosti je manipulace snadná, zároveň EPS poskytuje tepelný komfort i v extrémních podmínkách.

b) Izolace přepravních boxů:

V oblastech první pomoci či zásobování vodou může EPS tvořit výstelku přepravních boxů na pití, léky, vzorky nebo jídlo. EPS zajišťuje konstantní teplotu i při dlouhodobé expozici slunci.

c) Montované kabiny a zařízení na staveništích:

Na stavbách a silničních projektech se běžně využívají kabiny, uzavřené kontejnery a dozorní stanoviště, jejichž plášť je z vnější části z tenkého plechu, ale z vnitřní vrstvy obsahuje 5–10 cm pěnového polystyrenu (EPS). Tato kombinace zajišťuje až o 10 °C nižší vnitřní teplotu než při absenci izolace.

Ochranné pomůcky a bariéry z EPS

Některé firmy vyrábějí osobní ochranné kryty, bariéry či stínidla s využitím EPS jádra:

• Ochranné helmy s EPS jádrem – použití EPS jako nárazové výplně zároveň tlumí sálání tepla směrem k lebce pracovníka.
• Stínicí clony na přilby – EPS panely s reflexním povrchem snižují radiaci na šíji a temeni hlavy.
• Provizorní „cool boxy“ – vytvořené z EPS desek, určené na uchovávání chladných nápojů na pracovišti.

Recyklace a ekologická stopa EPS

Moderní EPS je 100% recyklovatelný materiál:

• Mechanická recyklace: použitý EPS se drtí, čistí a znovu přidává do výrobků (např. desky s recyklátem).
• Chemická recyklace: nové technologie umožňují depolymerizaci styrenu, z něhož lze opět vyrobit EPS.

Právní rámec ochrany zdraví při horku a role pěnového polystyrenu (EPS)

Povinnosti zaměstnavatele podle BOZP při práci v horku

Zákon č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) ve spojení s Nařízením vlády č. 361/2007 Sb. stanovuje jasné povinnosti zaměstnavatele v oblasti mikroklimatických podmínek:

• Zaměstnavatel musí zajistit pracovní prostředí, které nezpůsobuje újmu na zdraví.
• Pokud je práce vykonávána ve zvýšené teplotě, je povinen:
  • poskytnout ochranný nápoj zdarma,
  • upravit pracovní režim (přestávky, délka směn),
  • technicky omezit tepelné zatížení prostředí.

Podle přílohy č. 1 tohoto nařízení je například při těžké fyzické práci (kategorie IV) horní přípustná operativní teplota jen 26 °C, přičemž při překročení je nutno realizovat opatření (pitný režim, klimatizace, ventilace, stínění).

Zde nastupuje význam pěnového polystyrenu (EPS) jako technického prostředku BOZP:

• EPS izolace zabraňuje přehřívání místností (např. kanceláří, výrobních hal, přístřešků).
• Umožňuje splnit limitní hodnoty mikroklimatických parametrů bez nutnosti nákladného chlazení.
• Používá se ve stavebních úpravách, mobilních buňkách i kontejnerech pro zajištění tepelné pohody.

Příklad: Kancelářská místnost bez zateplení EPS (jižní orientace, střecha z trapézového plechu) dosahuje při venkovní teplotě 32 °C vnitřní teploty až 39 °C. Po zateplení EPS (12 cm fasáda + 10 cm strop) zůstává vnitřní teplota pod 30 °C i bez klimatizace. Tím je zajištěna soulad s BOZP i komfort pro zaměstnance.

EPS jako BOZP prvek v ČR – doporučení odborných organizací

Sdružení EPS ČR i EPS SR doporučují při projektování pracovišť v rizikových oblastech:

• uvažovat EPS nejen jako energetickou úsporu, ale i jako faktor bezpečnosti a zdraví,
• aplikovat EPS do hal, montážních provozů, ostražních věží, výjezdových stanovišť IZS, aj.

Odborníci ze společnosti DEKPROJEKT (ve spolupráci se sdružením EPS ČR) identifikovali, že u průmyslových střech je právě správné dimenzování vrstvy EPS zásadní pro omezení přehřátí interiéru. U nesprávně navržených nebo degradovaných vrstev (např. staré PUR panely bez dodatečného EPS) byla vnitřní teplota až o 5–8 °C vyšší oproti moderní EPS konstrukci.

Příklady z praxe BOZP inspekcí

Inspektoři práce v roce 2022 během kontrol v Jihomoravském a Středočeském kraji zaznamenali opakované:

• porušení limitů pro operativní teplotu v kancelářích a dílnách (běžně 35+ °C),
• absenci ochranných nápojů a přestávek,
• nevyužití možností stínění nebo izolace, přestože šlo o montované stavby bez EPS.

Následné doporučení inspekce znělo:

„Doplnit obvodovou izolaci alespoň 8–10 cm EPS u všech mobilních buněk, zejména na střechách a exponovaných stěnách orientovaných na jih či západ.“

Evropský kontext: EPS v adaptaci na klima (EU-OSHA, EUMEPS)

Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) dlouhodobě upozorňuje na vliv tepelného stresu na:

• produktivitu práce (pokles až o 20–30 % při teplotách nad 32 °C),
• úrazovost (nárůst o 15–25 % při vysokých teplotách, dle sektorů),
• zdravotní následky (vyšší riziko kardiovaskulárních příhod).

V doporučeních uvádí:

„Technická řešení pro snížení tepelné zátěže na pracovišti, včetně stavebních úprav obálky budovy a stínění, jsou ekonomicky efektivnější než náklady na nemocnost, úrazy a přetížení zdravotního systému.“
(zdroj: EU-OSHA, Heat stress – protecting workers in hot environments, 2021)

Pěnový polystyren (EPS) je v evropských doporučeních veden jako preferovaný pasivní izolant díky:

• nízké emisní stopě (nízká embodied carbon při výrobě),
• snadné instalaci při rekonstrukcích i novostavbách,
• trvanlivosti nad 40 let bez poklesu účinnosti.

EUMEPS (European Manufacturers of EPS) aktivně podporuje používání EPS v rámci tzv. “Heat-Resilient Buildings Initiative”, která je součástí adaptace EU na změnu klimatu.

Praktická doporučení pro implementaci EPS ve stavební a pracovní praxi

Doporučení pro projektanty a architekty

Projektanti by měli ve všech etapách návrhu budov zohlednit nejen zimní tepelně-technické požadavky, ale i ochranu proti letnímu přehřívání. EPS jako fasádní, střešní nebo podlahová izolace má zásadní význam:

Volba tloušťky EPS podle účelu:

Typ konstrukce	Doporučená tloušťka EPS	Poznámka
Fasáda (obvodová zeď)	16–25 cm	pro nízkoenergetické domy
Střecha plochá	24–32 cm	EPS 100 S nebo 150 S
Šikmá střecha mezi krokvemi	20–26 cm	kombinace EPS + minerální izolace
Podlaha nad exteriérem	15–20 cm	důležitá difuzní uzávěra

Použití grafitového EPS (např. EPS GreyWall, Neopor) se doporučuje tam, kde je nutná vyšší účinnost při menší tloušťce. Z hlediska difúzního odporu a bezpečnosti je vhodné kombinovat EPS s omítkovými systémy s vysokou světlou odrazivostí (albedo > 0,6) pro snížení sálání.

Umístění EPS:

• Vnější strana konstrukce (snižuje akumulaci tepla),
• Kompletní zateplení stěn, stropu i podlahy (zabrání tepelným mostům),
• Větrané fasády s EPS výplní = účinná ochrana proti přímému sálání.

Doporučení pro zaměstnavatele a provozovatele pracovišť

Pěnový polystyren (EPS) by měl být implementován nejen v trvalých objektech, ale i v:

• montovaných halách a provozech,
• pracovních kontejnerech, stavebních buňkách,
• přenosných kabinách a dispečincích,
• výjezdových stanovištích IZS,
• pojízdných ambulancích nebo laboratořích.

Praktická opatření:

• Při renovacích zateplit střechu EPS alespoň 30 cm a stěny min. 16 – 20 cm.
• EPS je odolný proti vlhkosti, takže je vhodný i pro dočasné stavby bez nutnosti parozábrany.
• Doporučuje se kombinace EPS + vnitřní ventilace + stínicí prvky, což výrazně snižuje vnitřní teploty bez nutnosti chlazení.
• Zajistit možnost rekuperace tepla při kombinaci EPS se vzduchotechnikou.
• EPS jako výplň pro „chladicí boxy“ s nápoji pro pracovníky – jednoduchá výroba z odřezků EPS nebo stavebnice s vloženými chladicími vložkami.

Doporučení pro veřejnost (byty, rodinné domy, školy)

Zateplení pomocí EPS:

• Osvědčené systémy ETICS (např. Weber, Baumit, Sto) využívají EPS jako hlavní izolační materiál.
• Vhodná je i kombinace EPS + zateplovací omítka s vysokým reflexním indexem (snižuje absorpci tepla).
• Pro střešní konstrukce doporučujeme kombinaci EPS s reflexní fólií nebo větranou mezerou pod krytinou.

Ekonomika:

• Zateplení pomocí pěnového polystyrenu (EPS) je investice, která se nevrací jen v zimě. Během horkých letních dnů snižuje spotřebu elektřiny na chlazení až o 30–60 % (EPS SR, 2023).
• Náklady na zdravotní komplikace způsobené přehřátím (úrazy, hospitalizace, výpadek příjmů) převyšují náklady na zateplení do 5 let.

Kombinace EPS s dalšími pasivními opatřeními:

• Exteriérové žaluzie, stromy, pergoly.
• Změna barvy fasády (světlé odstíny snižují absorbci až o 40 %).
• Noční větrání – vhodné zejména při kvalitní EPS izolaci, která akumuluje chlad.

Případové studie a konkrétní využití EPS v ochraně před horkem

Česká republika: Bytové domy a rodinné domy

Projekt: Panelový dům, Brno–Lesná

• Zateplení: 18 cm EPS GreyWall + EPS soklové desky
• Úprava: původní fasáda z 80. let bez izolace → kompletní ETICS systém
• Výsledek:
  • Vnitřní teplota během červencových veder 2022 se snížila o 6–8 °C oproti bytu v nezatepleném sousedním domě.
  • Snížení využití ventilátorů a mobilních klimatizací o 70 %
  • Výrazné zlepšení akustického komfortu (vedlejší přínos EPS)
• Zdroje: Sdružení EPS ČR + interní monitoring správce nemovitosti

Projekt: RD Pardubice – pasivní chlazení s EPS

• Konstrukce: masivní stěny + 30 cm fasádní EPS + zelená střecha
• Při venkovní teplotě 34–36 °C se interiér drží pod 26 °C bez chlazení
• EPS zde funguje jako tepelná bariéra s vysokou akumulací chladu během noci

Slovensko: Administrativní objekty a školy

Projekt: MŠ Bratislava–Nové Mesto

• Rekonstrukce v roce 2021: EPS fasáda 16 cm, EPS střecha 26 cm
• V učebnách bylo v létě 2019 běžně 32+ °C; po rekonstrukci max. 27 °C i bez klimatizace
• Spotřeba elektrické energie na chlazení v letních měsících klesla o 48 %

Projekt: Skladový areál Žilina

• Montované haly doplněné o stropní i stěnové panely s 10 cm EPS (vnější plášť)
• Cílem bylo umožnit bezpečnou práci ve výrobní hale i při venkovních 35+ °C
• Úrazy z přehřátí: 2018 – 7 incidentů, 2022 – 0 incidentů (po úpravách)

Zahraničí: Rakousko, Německo, Španělsko

Rakousko: Linec – tramvajové depo

• Vnější stěny a střecha zatepleny 20 cm EPS + světlý nátěr (albedo 0,7)
• Redukce teplot v hale až o 12 °C ve srovnání s původní neizolovanou stavbou
• Provozní doba dispečerů a údržby mohla být prodloužena bez rizika přehřátí

Německo: Berlín – městská knihovna

• Historická budova zateplená EPS panely v kombinaci s vnitřním stíněním
• Při 36 °C vně bylo v interiéru max. 27 °C bez aktivního chlazení
• Projekt financován z programu „Klimaschutz durch Gebäudesanierung“ – EPS jako doporučený materiál

Španělsko: Sevilla – venkovní stínidla s EPS výplní

• Městská část instalovala EPS panely jako výplně v modulárních stínidlech nad pěšími zónami
• V kombinaci s bílou reflexní fólií došlo ke snížení teploty pod stínidly až o 9 °C oproti přímému slunci
• EPS zde umožnil nízkou hmotnost a rychlou výstavbu

Odborné shrnutí

Změna klimatu a nárůst extrémních veder představují zásadní výzvu pro veřejné zdraví, pracovní bezpečnost i udržitelnou výstavbu. V tomto kontextu se pěnový polystyren (EPS) osvědčuje jako mimořádně efektivní, ekonomicky dostupný a environmentálně únosný materiál, který napomáhá:

• snižovat tepelnou zátěž v interiérech – a tím chránit seniory, děti, nemocné osoby i pracovníky v provozech,
• zvyšovat pracovní bezpečnost prostřednictvím tepelně stabilního prostředí (v souladu s BOZP a legislativními požadavky),
• omezovat provoz klimatizací – čímž se redukuje spotřeba energie a emise skleníkových plynů,
• zvyšovat pasivní odolnost budov a mobilních struktur vůči extrémním vnějším podmínkám.

Zateplení objektů pomocí pěnového polystyrenu (EPS), v kombinaci s vhodnými stavebními prvky (stínění, větrání, reflektivní barvy), je v současnosti nejefektivnější cestou k zajištění mikroklimatické stability a ochrany zdraví během extrémního horka.

Důležitou výhodou EPS je také vysoká dostupnost, snadná aplikace a dlouhá životnost při minimálních nárocích na údržbu. Materiál je navíc zcela recyklovatelný, hygienicky nezávadný a bezpečný jak pro obyvatele, tak pro pracovníky.

Všechny tyto vlastnosti dělají z pěnového polystyrenu (EPS) ideální nástroj pro architekty, projektanty, zaměstnavatele, samosprávy i domácnosti, které hledají účinné řešení proti horku s pozitivním dopadem na zdraví a bezpečnost.

Shrnutí pro laickou veřejnost

Horko může být nebezpečné. Může způsobit úpal, úžeh, dehydrataci, vyčerpání nebo i smrt – zejména u seniorů, malých dětí a lidí pracujících venku.

Řešení existuje. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak se chránit před vedrem v budově i na pracovišti, je zateplení pomocí pěnového polystyrenu (EPS). Ten funguje jako štít – zpomaluje ohřívání místností a udržuje vnitřní teplotu příjemnou i bez klimatizace.

Pěnový polystyren (EPS) pomáhá:

• v domech a bytech – zateplením fasády, střechy i podlahy,
• ve školách, nemocnicích, kancelářích – chrání děti, pacienty i zaměstnance,
• na stavbách – stíní buňky, kabiny a montované haly,
• ve městech – v přístřešcích, lavičkách, krytých zastávkách.

EPS šetří zdraví i peníze. Chrání před vedrem, pomáhá snižovat spotřebu energie a zlepšuje komfort každodenního života. Navíc je bezpečný, recyklovatelný a vyráběný i v Česku a na Slovensku.

Zateplení je investice do zdraví. Nečekejte na další vlnu veder. Investujte do zdravého prostředí doma i v práci s pomocí pěnového polystyrenu (EPS).

Zdroje:

Knihy a publikace:

1. ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. In: Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2006.

2. ČESKO. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. In: Sbírka zákonů ČR. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2007.

3. ČSN 73 0540-2. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2020.

Odborné články a zprávy:

4. EU-OSHA. Heat stress protecting workers in hot environments. [online]. Bilbao: European Agency for Safety and Health at Work, 2021 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://osha.europa.eu

5. EUMEPS. Heat-resilient buildings initiative. [online]. Brussels: European Manufacturers of EPS, 2023 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://eumeps.eu

6. WHO. Climate change and health. [online]. Geneva: World Health Organization, 2022 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.who.int

7. EUROSTAT. Excess mortality statistics. [online]. Luxembourg: Eurostat, 2023 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat

8. ČSÚ. Úmrtí v letních měsících podle věku a příčin. [online]. Praha: Český statistický úřad, 2022 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.czso.cz

Webové stránky a odborné portály:

9. Sdružení EPS ČR. Rekordní vedra jsou zpět a bude hůř. [online]. Praha: EPS ČR, 2022 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.epscr.cz/rekordni-vedra-jsou-zpet-a-bude-hur-vyhnete-se-prehrivani-domu-zateplenim/

10.  Sdružení EPS ČR. Jak na zateplení budovy. [online]. Praha: EPS ČR, 2023 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.epscr.cz/jak-na-zatepleni-budovy/

11.  EPS SR. Výhody EPS při ochraně proti letnému prehriatiu. [online]. Bratislava: Združenie EPS SR, 2023 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.epssr.sk

12.  DEKPROJEKT. Tepelně technické parametry konstrukcí s EPS. [online]. Praha: DEKPROJEKT, 2023 [cit. 2025-08-06]. Dostupné z: https://www.dekprojekt.cz