Od tragédií k technické kultuře požární bezpečnosti
Požární bezpečnost budov patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím oblastem moderního stavebnictví a její vývoj je úzce spjat s historickými tragédiemi, které zásadním způsobem ovlivnily přístup společnosti k ochraně života, zdraví a majetku. Od středověkých požárů měst, kdy hlavní hrozbu představovaly dřevěné konstrukce a chaotická zástavba, až po moderní katastrofy 20. století v obchodních centrech, výškových domech a dopravních uzlech se ukázalo, že pouhá existence předpisů nestačí. Teprve vědecké chápání šíření požáru, proudění kouře a působení tepelného toku umožnilo vznik technické kultury požární bezpečnosti, která stojí na principu měřitelnosti, odpovědnosti a inovace.
Obsah
- Od tragédií k technické kultuře požární bezpečnosti
- Česká republika v proměně od normové tradice k inženýrsky řízené požární bezpečnosti
- Francie od tradice královských dekretů k inženýrské kultuře požární bezpečnosti
- Belgie mezi evropským rámcem a průmyslovou realitou požární bezpečnosti
- Od Velkého požáru Londýna k moderní kultuře požární bezpečnosti ve Velké Británii
- Vývoj požární ochrany v Polsku od státního systému k vědeckému přístupu
- Moderní přístup Švédska k požární ochraně založený na odpovědnosti a vědě
- Sjednocující trendy a dopady na používání pěnového polystyrenu (EPS)
- Česká republika – vývoj, harmonizace a současné postavení pěnového polystyrenu (EPS) v systému požární bezpečnosti staveb
- Srovnávací tabulka přístupů k EPS v jednotlivých zemích
- Infografika: Vývoj požárních stavebních předpisů v Evropě a postavení pěnového polystyrenu (EPS)
- Hodnocení reakce a odolnosti pěnového polystyrenu (EPS) při požáru
- Harmonizace a testování v Evropě
- Moderní přístup v návrhu systémů s pěnovým polystyrenem (EPS)
- Doporučené kontrolní listy pro projekt a realizaci
- Seznam zkratek, jejich význam a stručné vysvětlení
- Seznam zdrojů a odkazů
- Vzorové podklady a protokoly k ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS)
Dnešní paradigma požární ochrany v Evropě je založeno na výkonovém a funkčním přístupu, který nedefinuje pouze „co se musí udělat“, ale především „čeho musí být dosaženo“. Bezpečnost se tak prokazuje prostřednictvím měřitelných kritérií, simulovaných scénářů a výpočtových modelů. Projektanti používají pojmy ASET (Available Safe Egress Time) a RSET (Required Safe Egress Time) pro analýzu doby evakuace, sledují viditelnost, koncentrace toxických plynů, tepelné zatížení i stabilitu konstrukcí. Při návrhu se běžně využívají modely vývinu tepla (HRR – Heat Release Rate) a simulační programy typu FDS, PyroSim či SmartFire.
Tento vědecký přístup vedl i k zásadní proměně v hodnocení stavebních materiálů. Pěnový polystyren (EPS), který se díky svým vynikajícím tepelně izolačním vlastnostem stal klíčovým materiálem obvodových plášťů, podlah, střech i stropních konstrukcí, je dnes posuzován komplexně – nikoli jako izolant sám o sobě, ale jako součást certifikovaných systémů s přesně definovanou povrchovou ochranou, protipožárními pásy a ukotvením. Požární chování pěnového polystyrenu (EPS) se ověřuje podle jednotných evropských norem (EN ISO 11925-2, EN 13823, EN 13501-1 a EN 13501-2), které sledují zápalnost, vývin tepla, tvorbu kouře, odkapávání taveniny a integritu konstrukce v čase.
Významným faktorem moderní éry je digitalizace stavebnictví. Pěnový polystyren (EPS) je dnes standardně začleněn do BIM modelů (Building Information Modeling), kde má přiřazené parametry reakce na oheň i environmentální data. Návrh bezpečnosti je dále podporován CFD simulacemi, které umožňují ověřit proudění horkých plynů, funkčnost kouřových klapek či účinnost protipožárních bariér. Tím se zvyšuje přesnost návrhu i možnost automatizované kontroly souladu s předpisy.
Evropská harmonizace prostřednictvím systému Euroclass umožnila transparentní porovnání výkonu jednotlivých výrobků i systémových řešení. Pěnový polystyren (EPS) se v rámci tohoto systému běžně klasifikuje od třídy E po B-s1,d0 – v závislosti na typu, úpravě a ochranné vrstvě. Samozhášivé varianty pěnového polystyrenu (EPS F) dosahují díky kombinaci s minerální omítkou či cementotřískovou deskou v certifikovaných systémech požární klasifikace B-s1,d0, což znamená omezený přínos k požáru, velmi malý vývin kouře a žádné odkapávání.
Tento technicky i filozoficky nový přístup přetvořil evropskou kulturu bezpečnosti: důraz se přesunul z formálního splnění normy k reálnému zajištění funkce. Projektant nese odpovědnost za výsledek, investor chápe bezpečnost jako součást kvality a výrobci – včetně producentů pěnového polystyrenu (EPS) – se aktivně podílejí na testování, certifikaci a digitalizaci údajů o materiálech.
Výsledkem tohoto vývoje je vznik stabilního, odborně podloženého systému, který propojuje požární bezpečnost, energetickou účinnost,udržitelnost,recyklaci a cirkulární ekonomiku. Pěnový polystyren (EPS) se v něm stal příkladem materiálu, jenž díky výzkumu, standardizaci a inovaci obstál jako bezpečná, ekonomická a dlouhodobě udržitelná součást moderního stavebnictví – potvrzení, že technická kultura požární bezpečnosti není omezováním, ale cestou k odpovědnému a vědecky řízenému návrhu budov pro 21. století.
Česká republika v proměně od normové tradice k inženýrsky řízené požární bezpečnosti
Česká republika má hluboké kořeny v oblasti požární ochrany budov, které sahají do období po druhé světové válce. Původní přístup byl přísně preskriptivní neboli přesně předepisující postup
a založený na podrobných technických požadavcích pro každý typ stavby. Zlom přišel po roce 2000, kdy se česká legislativa začala postupně přibližovat evropským rámcům a principům harmonizovaným podle norem EN.
Základními pilíři současné požární legislativy jsou zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a vyhláška č. 23/2008 Sb., která stanovuje technické podmínky požární ochrany staveb. Tyto předpisy definují požární bezpečnost jako nedílnou součást stavebního návrhu a umožňují kombinovat předepsaný a výkonový přístup. Od roku 2016 je možné ve složitějších stavbách uplatnit požárně bezpečnostní řešení (PBŘ) formou inženýrské metody, což představuje zásadní krok k analytickému a vědecky podloženému hodnocení rizik.
Významnou roli hraje Technická normalizační komise TNK 27 – Požární bezpečnost staveb, která koordinuje implementaci evropských norem EN 13501, EN 1363 a souvisejících metod hodnocení reakce na oheň, požární odolnosti a šíření kouře. Český systém klasifikace výrobků tak plně odpovídá principům Euroclass, kde je pěnový polystyren (EPS) hodnocen podle třídy reakce na oheň (nejčastěji E až B-s1,d0) a podle požární odolnosti v rámci certifikovaných konstrukčních systémů.
Pěnový polystyren (EPS) je v České republice široce využíván v systémech ETICS (vnější zateplovací systémy), ve stropních konstrukcích , podlahových izolacích i prefabrikovaných sendvičových panelech. V rámci požární bezpečnosti se EPS posuzuje nejen z hlediska reakce na oheň, ale i podle toxicity plynů, vývinu kouře a odolnosti fasádního systému vůči šíření plamene po povrchu. Česká technická praxe klade důraz na systémové řešení – pěnový polystyren (EPS) se smí používat pouze jako součást certifikovaných souvrství s definovanou omítkovou nebo deskovou ochranou, případně s protipožárními pásy z minerální vlny.
V posledních letech se český přístup významně posouvá směrem k digitalizaci požárního inženýrství. V projekční praxi se běžně uplatňuje BIM modelování, které zahrnuje parametry požární odolnosti a reakce na oheň jednotlivých materiálů. Současně se rozvíjí CFD simulace (např. PyroSim, FDS) pro ověřování šíření kouře, evakuace osob a účinnosti větracích systémů. Tento přístup umožňuje projektantům navrhovat stavby s vysokou úrovní bezpečnosti i při použití moderních, energeticky účinných a recyklovatelných izolantů, jako je pěnový polystyren (EPS).
Výzkumnou základnu v oblasti požární bezpečnosti v České republice představuje především České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) – Fakulta stavební, katedra technických zařízení budov a katedra požární bezpečnosti staveb, dále Technický ústav požární ochrany (TÚPO) a Technický a zkušební ústav stavební Praha (TZÚS). Tyto instituce se podílejí na testování reakce pěnového polystyrenu (EPS) na oheň, zkouškách fasádních systémů i na vývoji metodik pro požární modelování.
Česká republika rovněž reagovala na mezinárodní požární incidenty – například na kauzu Grenfell Tower (2017) – úpravou metodik pro hodnocení fasádních systémů s EPS a zpřísněním požadavků na ověřování chování ETICS nad výškou 12 m. Nové návrhy revize vyhlášky č. 23/2008 Sb. a zapracování výkonových kritérií reflektují evropský trend směrem k odpovědnosti projektanta a ověření požárního návrhu výpočtovou metodou.
Dnes lze český systém požární bezpečnosti označit za vyvážený hybrid mezi předpisovým a výkonovým přístupem, který umožňuje aplikaci pěnového polystyrenu (EPS) ve většině konstrukcí, pokud je jeho použití součástí ověřeného systému včetně doložení výsledků zkoušek. V kombinaci s důrazem na energetickou efektivitu, recyklovatelnost a cirkulární ekonomiku se pěnový polystyren (EPS) stal stabilní a akceptovanou součástí české stavební praxe – materiálem, který plně odpovídá požadavkům 21. století na bezpečnost, udržitelnost a digitalizaci návrhu.
Francie od tradice královských dekretů k inženýrské kultuře požární bezpečnosti
Francie patří k zemím s nejdelší a nejucelenější tradicí systematického řízení požární bezpečnosti. Historická linie vede od městských ediktů a raných zákazů hořlavých fasád přes královské výnosy reagující na velké požáry až k modernímu vědeckému chápání hoření a tepelného přenosu. Ve 20. století se ve Francii vybudovalo institucionální zázemí pro výzkum reakce materiálů na oheň a pro zkušební metody s ústřední rolí pracovišť CSTB a napojením na národní komise, které spojovaly správu, sbor pařížských hasičů a laboratoře. Tento vývoj vyústil roku 1957 v první systematickou národní klasifikaci reakce stavebních materiálů na oheň a stal se jedním z podkladů pro pozdější evropskou harmonizaci.
Páteří současné francouzské regulace jsou rámce pro stavby určené veřejnosti a pro bytové domy. Základní požadavky pro ERP stanovuje Arrêté du 25 juin 1980 ve znění pozdějších úprav, které vyžaduje, aby nosné konstrukce odolaly požáru po dobu nutnou k vyhlášení poplachu a evakuaci a aby bránily rychlému šíření požáru. Tento text se průběžně konsoliduje a aktualizuje a tvoří referenční osu pro navazující technické instrukce a zvláštní předpisy.
Klíčovým dokumentem pro obvodové pláště je Instruction Technique 249 pro fasády. IT 249 definuje podmínky pro řešení a ověřování fasád včetně ETICS systémů a práce s izolanty, přičemž stanoví, že vnější zateplení lze provádět jen s technikami popsanými v instrukci a při splnění požadavků na reakci na oheň u celého systému. Instrukce rozlišuje řešení bez vzduchové mezery a s mezerou a váže je na minimální třídy reakce na oheň, přičemž vyjasňuje, že lepidla a malty se do výpočtu mobilizovatelné hořlavé hmoty nezahrnují. Pro praxi to znamená, že pěnový polystyren EPS se neposuzuje izolovaně, ale jako součást certifikovaného ETICS s omítkou a definovanými detaily požárních pásů či přerušení, a to podle přímých zkušebních důkazů nebo srovnatelných technických řešení popsaných v IT 249.
V oblasti bytových domů se dlouhodobě opírá praxe o arrêté z roku 1986 pro požární ochranu obytných budov, které se v detailech doplňuje s IT 249 pro fasády. Odborné svazy a výrobci zateplovacích systémů vydali navazující metodiky pro ETICS s EPS na podkladech z betonu a zděných stěn a upřesnili doporučení pro budovy třetí a čtvrté kategorie i pro objekty ERP od kategorie R+2 výše. Tyto metodiky pracují s klasifikacemi Euroclass a s funkčními detaily, jako jsou požární pásy z minerální vlny, přerušení u otvorů a řešení atik.
Důležitou součástí francouzského ekosystému je přechod ze staré národní M klasifikace na evropský systém Euroclass EN 13501. Tradiční stupnice M0 až M4 se v praxi mapuje na eurotřídy A1 až F s doplňky pro kouř a odkapávání, což umožnilo srovnatelné a transparentní posuzování výrobků napříč EU. Pro pěnový polystyren EPS v ETICS je pak rozhodující výsledek SBI zkoušky a celková klasifikace systému například B s1 d0 při odpovídající povrchové ochraně a detailech.
K aktuálním změnám patří zpřesňování požadavků v návaznosti na evropské CPR a na zkušenosti z velkých požárů. V roce 2024 Francie vyhlásila nové požadavky na požární výkonnost kabelů pro ERP a IGH s účinností od května 2025, které přebírají nejvyšší klasifikace podle EN 50575 a pevněji je vážou na stavební předpisy. Změny vycházejí z aktualizace bezpečnostních pravidel navazujících na dekrety z 25. června 1980 a 30. prosince 2011 a posilují konzistenci s mezinárodní praxí a evropskými třídami B2ca a Cca pro kabeláže v kritických budovách. Ačkoli se jedná o segment elektrických zařízení, trend je reprezentativní pro širší posun ke striktním výkonovým kritériím, který se promítá do celkové strategie požární bezpečnosti obálky i interiéru.
Celkově lze říci, že francouzský model stojí na silné vazbě mezi regulací, zkouškami a inženýrskou verifikací, přičemž pěnový polystyren EPS se uplatňuje zejména v ETICS a v dalších sestavách tam, kde jsou splněny požadavky IT 249 a dosaženy odpovídající eurotřídy reakce na oheň i klasifikace požární odolnosti celé konstrukce. Tato kombinace historické zkušenosti, moderního zkoušení a výkonového ověřování zajišťuje, že EPS je ve Francii používán systémově a bezpečně s důrazem na ověřené detaily, funkci fasády a celkovou strategii omezení rozvoje a šíření požáru.
Od římských základů k digitálnímu modelování požární bezpečnosti v Itálii
Itálie má jednu z nejdelších a nejbohatších tradic požární regulace v Evropě. Již v době římského impéria existovaly první edikty a technické instrukce pro použití stavebních materiálů s cílem omezit šíření ohně v městských strukturách. Po staletí zde přetrvávala snaha spojit stavební kulturu, architekturu a bezpečnost, a tento princip se v moderní době přetavil do systematického přístupu k požární ochraně budov.
Zásadní milník představoval požár kina Statuto v Turíně v roce 1983, který vedl k hluboké revizi národní koncepce požární bezpečnosti. Právě tehdy vznikl základ pro moderní klasifikaci stavebních výrobků z hlediska reakce na oheň a byl formálně zaveden klíčový pojem REI – odolnost, celistvost a izolace. Tento systém se stal východiskem pro hodnocení všech konstrukčních prvků z pohledu jejich chování při požáru.
V roce 2008 přinesla technická norma D.M. 14/01/2008 zásadní koncepční obrat – poprvé oficiálně uznala oheň jako „mimořádné zatížení konstrukce“. Tento krok umožnil propojit požární bezpečnost s ostatními oblastmi stavebního inženýrství a nastavil rámec pro výpočtové modelování konstrukcí v extrémních podmínkách.
Vrchol modernizace představuje Codice di Prevenzione Incendi, vydaný v roce 2015 a průběžně aktualizovaný (zejména v roce 2019 a 2023). Tento kodex představuje zcela nový výkonový model – projektant si může zvolit mezi preskriptivním přístupem (plně definované postupy a minimální požadavky) nebo analytickým návrhem (na základě simulací, inženýrských výpočtů a ověření funkční výkonnosti). Tento systém reflektuje evropský trend přechodu od předepsanosti k měřitelnému prokazování bezpečnosti, kde je hlavním cílem dosažení stanovené úrovně rizika místo pouhého splnění norem.
Itálie se tak stala jedním z evropských lídrů v oblasti požárního inženýrství (Fire Safety Engineering, FSE). Na univerzitách v Rímě, Miláně a Neapoli probíhá systematický výzkum chování stavebních materiálů při požáru, validace numerických modelů (FDS, PyroSim, SAFIR) a aplikace metod CFD (Computational Fluid Dynamics) pro hodnocení ventilace, šíření kouře a výpočty doby evakuace.
Zvláštní důraz je kladen na konstrukční materiály s nízkou hmotností a vysokou energetickou účinností, mezi nimiž má pěnový polystyren (EPS) významné postavení. EPS je v Itálii široce používán zejména v ETICS systémech, podlahách a stropních panelech. Jeho požární hodnocení vychází z kombinace evropských zkoušek EN ISO 11925-2, EN 13823 a klasifikace EN 13501-1, přičemž samozhášivé varianty EPS F při odpovídající povrchové ochraně dosahují třídy B-s1,d0.
V italském systému však nejde jen o samotné zkoušky materiálů – integruje EPS do širšího konstrukčního kontextu. Codice di Prevenzione Incendi vyžaduje, aby se hodnotila požární výkonnost celé sestavy, nikoli jen izolantu. To znamená, že u fasád s EPS se modeluje interakce mezi vnějším pláštěm, kotevními prvky, omítkou a vzduchovými mezerami. Simulace sledují nejen zapálení a šíření plamene, ale také tok tepla, vývin kouře a reakci systému na požární scénář typizovaný podle využití budovy (např. ERP, R, V, I).
Od roku 2022 jsou do kodexu systematicky začleňovány nové kapitoly reflektující digitalizaci, cirkularitu a environmentální výkonnost. Itálie se tak stává průkopníkem propojení požární bezpečnosti s udržitelným navrhováním. Digitální modely BIM jsou propojené s databázemi požárních parametrů, což umožňuje automatické ověření souladu návrhu s požadavky Codice. Tento přístup podporuje i inovace ve využití EPS jako součásti integrovaných systémů, které spojují tepelnou, akustickou a požární funkci do jednoho celku.
Moderní italská praxe tak stojí na propojení vědy, výzkumu a regulace. Pěnový polystyren (EPS) zde již dávno není vnímán jako samostatný materiál, ale jako plnohodnotná součást inženýrsky navrženého systému, který splňuje přísné požární, energetické i environmentální cíle současné evropské architektury.
Belgie mezi evropským rámcem a průmyslovou realitou požární bezpečnosti
Belgie představuje specifický model vývoje požární legislativy, který spojuje silný vliv evropské harmonizace s realistickým přístupem k průmyslové a stavební praxi. Základy současného systému vznikly v reakci na tragické události, z nichž nejznámější je požár obchodního domu „A l’Innovation“ v Bruselu v roce 1967, při němž zahynulo 322 osob. Tato událost se stala katalyzátorem zásadních reforem a přispěla k vytvoření prvních jednotných pravidel pro požární bezpečnost budov v Belgii.
Požární ochrana se zpočátku rozvíjela odděleně ve třech jazykových oblastech, což vedlo k nejednotnosti předpisů. Od 80. let však Belgie systematicky směřuje k jednotnému technickému rámci. V roce 1994 byl přijat první Arrêté Royal (královský výnos), který definoval požární odolnost konstrukcí a zavedl princip zónování budov na tzv. „malé požární úseky“. Tento model byl dále rozvíjen v roce 1997, kdy byly stanoveny základní požadavky pro bytové, administrativní a průmyslové objekty.
V současnosti je páteří belgické legislativy Arrêté Royal z 7. července 1994, který byl více než dvacetkrát novelizován. Tento systém stojí na kombinaci preskriptivních a výkonových požadavků, kdy jsou definovány minimální limity, ale zároveň umožněna flexibilita při použití moderních materiálů a aktivních systémů. Od roku 2012 Belgické království aktivně přebírá evropské Euroclass klasifikace (EN 13501-1, EN 13501-2) a Eurokódy, čímž zajišťuje kompatibilitu s rámcem CPR (EU č. 305/2011).
Zásadní posun v belgickém přístupu představuje koncept „energetického požáru“, který se používá při návrhu průmyslových hal a logistických center. Namísto pouhé geometrické klasifikace úseků se hodnotí celkové množství uvolnitelné energie (MJ/m²). Tím se požární návrh více přibližuje realitě – u budov s nízkou hustotou hořlavých materiálů a se sprinklery lze navrhnout větší otevřené prostory při zachování bezpečnosti. Tento přístup podporuje i využívání samozhášivých polymerních izolantů, zejména pěnového polystyrenu (EPS F), který má nízký přínos k celkové požární energii a jehož chování je dobře popsáno v evropských normách.
Velmi důležitým krokem v posledním desetiletí je rozšíření výkonového přístupu (Performance Based Design, PBD). Belgické úřady, zejména SPF Intérieur (Service Public Fédéral Intérieur), umožňují projektantům předkládat „rovnocenné návrhy“, pokud je jejich úroveň bezpečnosti prokazatelně srovnatelná nebo vyšší než u předepsaných řešení. To otevírá prostor pro pokročilé výpočty (např. FDS, PyroSim) a simulační modelování chování konstrukcí při požáru.
Belgická praxe v posledních letech přechází na integrovaný přístup k požární ochraně, který zahrnuje kombinaci:
- pasivní ochrany (odolné konstrukce, požární pásy, dělení objektu),
- aktivní ochrany (sprinklery, detekce, kouřové klapky),
- organizačních opatření (evakuační plány, školení personálu).
Tento systém umožňuje flexibilní a zároveň bezpečné využívání materiálů s vysokou energetickou účinností – jako je pěnový polystyren (EPS). EPS se v Belgii uplatňuje především ve fasádních systémech ETICS, ve střešních konstrukcích s mechanickým kotvením a v prefabrikovaných panelech pro průmyslové haly. Systémy s EPS jsou akceptovány, pokud splní klasifikaci minimálně B-s2,d0 (v závislosti na aplikaci) a jsou součástí ověřeného systému ETICS s omítkou nebo nehořlavou krycí vrstvou.
Od roku 2023 probíhá v Belgii modernizace regulačního rámce v souvislosti s implementací Evropské směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) a Zelené dohody EU. Cílem je integrovat požární, environmentální a energetické požadavky do jednoho digitálního návrhového procesu. Belgické stavební standardy jsou postupně převáděny do strojově čitelných formátů, které umožní automatické ověřování souladu projektů v prostředí BIM.
V roce 2024 byl spuštěn národní program „Fire Safety 2030“, který propojuje výzkum, státní správu a průmysl. Program se zaměřuje na zkoušení moderních kompozitních systémů, hodnocení jejich chování při požáru a implementaci metod Fire Risk Assessment (FRA) do návrhové praxe. Součástí jsou i projekty zaměřené na recyklaci a udržitelnost polymerních izolací, včetně pěnového polystyrenu (EPS), jehož oběhové využití se integruje do systému hodnocení životního cyklu (LCA).
Současná belgická požární strategie tak stojí na třech pilířích:
- Harmonizace s evropskými normami a klasifikacemi,
- Flexibilita díky výkonovému návrhu a digitálním modelům,
- Podpora bezpečných a udržitelných izolačních materiálů, mezi nimiž má EPS stabilní a ověřené postavení.
Belgie se díky tomu stala příkladem pragmatické rovnováhy mezi evropskou regulací a průmyslovou realitou – dokazuje, že pěnový polystyren (EPS) může být při správném návrhu, ochraně a integraci součástí moderních a bezpečných stavebních systémů, které splňují nejen požární, ale i environmentální cíle nové generace evropského stavebnictví.
Od Velkého požáru Londýna k moderní kultuře požární bezpečnosti ve Velké Británii
Velká Británie je kolébkou moderního pojetí požární bezpečnosti a jednou z prvních zemí, která přetavila tragické zkušenosti do systematické a vědecky podložené regulace stavebnictví. Zásadním mezníkem byl Velký požár Londýna v roce 1666, který zničil přes 13 000 domů a vedl ke vzniku Prvního stavebního zákona (Rebuilding Act 1667). Tento zákon nařídil, aby všechny novostavby ve městě byly prováděny výhradně z nehořlavých materiálů, především z kamene a cihel, a zakázal dřevěné fasády. Británie se tak již v 17. století stala průkopníkem regulovaného urbanismu a materiálové požární prevence.
V roce 1774 následovala další reforma, která předepsala povinnost vybavit každou městskou čtvrť záchrannými žebříky a protipožárním vybavením. Tento přístup – kombinace technických norem, organizace a odpovědnosti – se stal charakteristickým znakem britské požární kultury a položil základ pro vznik pozdějších Building Regulations, které se postupně vyvíjely po celé 19. a 20. století.
Moderní etapa začala po druhé světové válce, kdy prudký rozvoj bytové a průmyslové výstavby odhalil limity tehdejších předpisů. V roce 1957 publikovaná zpráva Guest Report kriticky poukázala na potřebu reformy požární legislativy a zavedení výkonově definovaných standardů, které by umožnily posuzování skutečné bezpečnosti konstrukcí namísto pouhého dodržení předepsaných detailů. Na tuto změnu navázaly Building Regulations 1965, které oficiálně zavedly pojem „performance standard“ – výkonový požadavek, jenž nedefinuje přesný způsob provedení, ale stanovuje měřitelný cíl, který musí být dosažen.
Od 80. let 20. století se tento přístup stal základem britské stavební legislativy. Funkční požadavky, např. „stavba musí být schopna bezpečně odolávat zatížení v případě požáru“, umožňují projektantům volbu mezi preskriptivním (návodným) a ověřeným (inženýrským) řešením. Klíčovým principem se stala odpovědnost projektanta, nikoli státu – architekt nebo inženýr musí prokázat, že budova splňuje všechny požární cíle definované v rámci Approved Document B, tedy v základním interpretačním dokumentu k Building Regulations 2010 (aktuálně aktualizovanému v roce 2024).
Britský systém se vyznačuje mimořádnou mírou technické otevřenosti a odpovědnosti, která podporuje inovace. Tento rámec umožnil rozvoj Fire Safety Engineering (FSE), který využívá pokročilé výpočetní modely (např. FDS, CFAST, PyroSim) k simulaci šíření ohně, kouře, tepla a posouzení evakuačních časů (RSET/ASET). FSE přístup se stal běžnou součástí praxe především u složitých staveb – výškových budov, nákupních center, tunelů a dopravních terminálů.
V oblasti materiálového inženýrství sehrála zásadní roli norma BS 8414, která stanovuje metodiku zkoušení reakce fasádních systémů na šíření požáru po povrchu. Tato britská norma se stala jedním z nejdůležitějších světových referenčních testů a byla základem pro vývoj evropského systému EN 13501-1 a -2. Zkoušky podle BS 8414 se používají i pro systémy s pěnovým polystyrenem (EPS), které se testují jako celek – tedy izolace, kotvy, povrchová úprava i detaily napojení.
Zásadním bodem obratu v novodobé historii britské požární regulace byla tragédie Grenfell Tower v Londýně (2017), která vedla k hluboké revizi celého systému kontroly materiálů a fasádních sestav. Na základě Hackitt Report (2018) byla zahájena rozsáhlá reforma. Výsledkem je Building Safety Act (2022), který posílil odpovědnost všech účastníků výstavby – od návrhu po provoz budovy – a zavedl nové úřady, jako je Building Safety Regulator (BSR), dohlížející na vysoké budovy.
V roce 2024 vstoupila v platnost nová aktualizace Approved Document B, která zpřísnila požadavky pro výškové budovy (nad 18 m) – ty nyní musejí mít nehořlavé fasádní materiály včetně tepelné izolace. Pěnový polystyren (EPS) je proto v těchto případech povolen pouze v kombinaci s nehořlavými vrstvami nebo požárními bariérami, přičemž u nižších objektů zůstává plně akceptovaným řešením při splnění požadavků na reakci na oheň a systémovou klasifikaci podle EN 13501-1.
Británie zároveň investuje do digitalizace požární regulace – probíhá převod požadavků Building Regulations do strojově čitelných datových struktur pro přímé ověřování návrhů v BIM prostředí. Zároveň vznikají integrované digitální kontrolní systémy, které automaticky vyhodnocují shodu návrhu s požárními standardy včetně detailů obvodových plášťů.
Současná britská praxe je tak postavena na třech pilířích:
- Funkční a výkonové hodnocení bezpečnosti namísto pouhé shody s předpisem.
- Odpovědnost projektanta a správce budovy za dosažený výsledek.
- Systémová integrace moderních materiálů, včetně pěnového polystyrenu (EPS), na základě ověřených zkoušek a výkonových modelů.
Velká Británie tak nadále představuje světový vzor přechodu od rigidní předpisové kultury k inženýrsky řízenému a datově podloženému systému požární bezpečnosti. Tento model umožňuje bezpečné využívání moderních stavebních technologií a izolačních materiálů, které – podobně jako pěnový polystyren (EPS) – kombinují energetickou efektivitu, nízkou hmotnost a ověřenou požární výkonnost.
Vývoj požární ochrany v Polsku od státního systému k vědeckému přístupu
Polsko patří mezi země, které prošly pozoruhodnou transformací od přísně centralizovaného systému řízení požární ochrany k moderní, inženýrsky řízené praxi založené na výkonovém hodnocení a vědeckých důkazech. Po druhé světové válce se požární regulace formovala v duchu státního plánování – základní rámec představovalo nařízení z roku 1966, které definovalo požární požadavky na stavební objekty v rámci tehdejší socialistické výstavby. Tento systém byl pevně hierarchický, předepsaný a prakticky neumožňoval individuální inženýrský návrh.
Po roce 1994 však Polsko zahájilo rozsáhlou reformu stavebního a požárního práva. Nový stavební zákon (Prawo Budowlane) a prováděcí vyhlášky stanovily strukturovaný rámec technických požadavků, včetně „Warunki techniczne jakim powinny odpowiadać budynki i ich usytuowanie“ (Technické podmínky, které musí splňovat budovy a jejich umístění). Tyto dokumenty se staly základem pro současný systém požární bezpečnosti, který je kombinací preskriptivních pravidel a analytického posuzování.
Zásadní posun nastal po vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004, kdy se země přihlásila k evropskému nařízení CPR (EU) č. 305/2011 a přijala systém Euroclass pro hodnocení reakce stavebních výrobků na oheň podle EN 13501-1. Tento krok umožnil plnou kompatibilitu s evropským trhem a otevřel prostor pro uplatnění nových materiálů, včetně pěnového polystyrenu (EPS), v souladu s evropskými normami a certifikací.
Hlavními institucemi, které v Polsku zajišťují výzkum, zkoušení a certifikaci v oblasti požární bezpečnosti, jsou:
- PSP (Państwowa Straż Pożarna) – Státní hasičský sbor, který dohlíží na dodržování předpisů a koordinuje schvalování požárních koncepcí staveb.
- ITB (Instytut Techniki Budowlanej) – Institut stavební techniky, který zajišťuje testování stavebních výrobků a systémů včetně klasifikace ETICS s EPS podle EN norem.
- CNBOP-PIB (Centrum Naukowo-Badawcze Ochrony Przeciwpożarowej) – Výzkumné centrum požární ochrany, které provádí experimentální zkoušky, vývoj metodik a výcvik požárních inženýrů.
Současný polský model požární bezpečnosti kombinuje preskriptivní rámec (povinné požární zóny, únikové cesty, šíření kouře) s výkonově založeným inženýrským přístupem (Performance-Based Design, PBD). V praxi to znamená, že projektanti mohou – po schválení odborníky PSP – použít analytické metody založené na simulacích požáru, modelování šíření kouře (např. pomocí FDS, PyroSim), výpočtech doby evakuace (RSET) a dostupné doby přežití (ASET). Tento přístup přináší vyšší úroveň realismu a umožňuje optimalizovat konstrukce i materiálové řešení bez snižování úrovně bezpečnosti.
Polské technické předpisy z roku 2019 (aktualizace vyhlášky „Warunki techniczne“) explicitně umožňují využití inženýrských metod a rovnocenných řešení. Projektant tak může prokázat splnění cílů, jako jsou:
- stabilita konstrukce v případě požáru,
- omezení šíření ohně a kouře,
- zajištění bezpečné evakuace osob,
- zachování přístupnosti pro zásahové jednotky.
Tyto principy se plně shodují s evropským rámcem CPR a s cíli moderní požární bezpečnosti založené na rizikovém řízení.
V kontextu materiálů je v Polsku pěnový polystyren (EPS) jedním z nejpoužívanějších izolačních materiálů, zejména v systémech ETICS, střešních izolacích a systémech ztraceného bednění. V požárních projektech se EPS posuzuje nejen podle reakce na oheň (Euroclass E až B-s1,d0), ale také s ohledem na toxicitu zplodin, hustotu kouře a celkovou energetickou bilanci konstrukce.
Z hlediska bezpečnosti fasád jsou v Polsku vyžadovány ochranné vrstvy, například minimálně 2 mm minerální omítky nebo požární pásy z minerální vlny mezi podlažími. Tyto detaily jsou definovány v technických pokynech ITB a CNBOP, které stanovují ověřená konstrukční řešení pro vícepatrové budovy. Moderní projekty tak často využívají kombinované systémy EPS + MW (minerální vlna), které zajišťují jak energetickou účinnost, tak vysokou požární odolnost.
Od roku 2021 Polsko systematicky implementuje digitální nástroje pro kontrolu shody stavebních projektů a propojuje požární data s BIM modely. Tento přístup umožňuje automatické ověřování souladu s požárními požadavky a usnadňuje revize projektů ze strany PSP. Zároveň se rozvíjí specializace Fire Safety Engineer (Inżynier Bezpieczeństwa Pożarowego), která poskytuje autorizaci pro zpracování výkonových analýz požární bezpečnosti.
Polská vláda také podporuje projekty zaměřené na udržitelnost a recyklaci stavebních izolací – program „Gospodarka o obiegu zamkniętym“ (Oběhové hospodářství) zahrnuje iniciativy na recyklaci EPS a jeho znovupoužití v souladu s požárními normami.
Současná polská praxe se tak opírá o čtyři hlavní principy:
- Integraci evropského normového rámce a národních předpisů,
- Rozvoj inženýrských a analytických metod požárního návrhu,
- Bezpečné a certifikované používání pěnového polystyrenu (EPS) v kombinovaných systémech,
- Digitalizaci a udržitelnost v souladu s evropskými cíli Green Deal a EPBD.
Polsko dnes představuje vzor dynamicky se rozvíjejícího systému požární bezpečnosti, který spojuje tradici státní kontroly s moderním, vědecky podloženým a transparentním přístupem. Pěnový polystyren (EPS) zde zaujímá pevné místo jako efektivní a bezpečný materiál, který – při správném návrhu a ochraně – splňuje i nejpřísnější požární a environmentální požadavky současného stavebnictví.
Moderní přístup Švédska k požární ochraně založený na odpovědnosti a vědě
Švédsko patří mezi země, které dlouhodobě formují evropské trendy v oblasti stavební legislativy i požární bezpečnosti. Jeho vývojový směr se v posledních letech výrazně proměnil – od silně preskriptivního přístupu typického pro 20. století k výkonově orientovanému systému, založenému na funkčních požadavcích, odpovědnosti projektantů a vědecké verifikaci výsledků.
Základy švédské požární legislativy sahají do 40. let 20. století, kdy stát prostřednictvím centrální agentury Boverket (Swedish National Board of Housing, Building and Planning) začal systematicky řídit stavební normy. První Boverket’s Building Regulations (BBR) z roku 1994 zavedly moderní, přehlednou strukturu technických požadavků, které se v následujících desetiletích postupně vyvíjely směrem k větší flexibilitě a analytickému posuzování.
Nové stavební předpisy BBR 2025, které vstupují v platnost v příštím roce, představují skutečný „paradigmatický posun“. Namísto podrobného popisu, jak má být stavba provedena, stanovují pouze co musí být dosaženo. Tento přístup klade důraz na výsledková kritéria – například u požární bezpečnosti to znamená, že konstrukce musí po stanovenou dobu zachovat stabilitu, celistvost a izolační schopnost, ovšem způsob, jak toho projektant dosáhne, je na něm.
Cílem tohoto přechodu je podpořit inovace, digitalizaci a udržitelnost ve stavebnictví. Švédský stát věří, že odpovědnost přenesená na odborníky – místo rigidní regulace – umožní využívat moderní materiály, hybridní systémy a inovativní návrhové metody, aniž by utrpěla bezpečnost nebo kvalita výstavby. Tento model se označuje jako Functional Requirements Framework (FRF) a tvoří jádro nové generace švédských technických norem.
Požární bezpečnost je v tomto systému výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Na rozdíl od jiných oblastí (např. akustiky či energie) zde zůstává funkční regulace kombinovaná s ověřenými metodikami a povinným výpočtovým doložením. Boverket definuje základní cíle – omezení vzniku a šíření požáru, zajištění evakuace, ochranu konstrukce po dobu zásahu – ale konkrétní způsoby jejich dosažení ponechává na projektantovi.
Klíčovou roli v inženýrské praxi hraje Fire Safety Engineering (FSE), který je ve Švédsku vyučován a certifikován na univerzitní úrovni (např. Lund University). Požární inženýři zde rutinně využívají simulace šíření kouře, tepla a požárních scénářů (např. FDS, CFAST) k verifikaci návrhů. Tímto způsobem lze schválit i řešení, která by podle starých předpisů byla nevyhovující – například vícepodlažní dřevostavby s kompozitními izolačními systémy obsahujícími pěnový polystyren (EPS), pokud jsou doloženy analytickým výpočtem a zkouškou.
Švédská legislativa zároveň klade mimořádný důraz na udržitelnost a cirkulární ekonomiku. Požární bezpečnost je zde chápána nejen jako otázka ochrany života, ale také jako součást celkové environmentální výkonnosti budovy. EPS a další polymerní izolace se proto hodnotí v rámci životního cyklu (LCA) – zohledňuje se nejen jejich chování při požáru, ale i energetická účinnost, recyklovatelnost a dopad na uhlíkovou bilanci stavby.
Od roku 2023 probíhá ve Švédsku implementace digitálního kontrolního systému Boverket Digital Regulation (BDR), který umožňuje automatické ověřování projektů v rámci BIM prostředí. Každá budova je tak digitálně prověřena, zda splňuje funkční cíle včetně požárních parametrů. Tento systém je propojen s databází Swedish Fire Database, kde jsou archivovány výsledky zkoušek a simulací jednotlivých materiálů a konstrukcí.
Specifickou oblastí, kde Švédsko ukazuje progresivní přístup, jsou vícepodlažní dřevostavby (Tall Timber Buildings). Na základě kombinace výpočtů a zkoušek jsou dnes povolovány dřevěné objekty až do výšky 85 metrů (např. projekt Sara Kulturhus v Skellefteå, dokončený v roce 2021). Izolační vrstvy v těchto budovách často obsahují pěnový polystyren (EPS), který je použit v chráněných zónách obvodového pláště nebo v podlahových konstrukcích – vždy v kombinaci s nehořlavým opláštěním a přerušením požárních cest.
Od roku 2025 se ve Švédsku zavádí také nový systém Fire Safety Declaration, který nahrazuje dřívější požární posudky. Tento dokument musí obsahovat nejen analýzu rizik a výpočtové ověření, ale i strategii odpovědnosti – kdo nese zodpovědnost za správnost návrhu, provedení a údržbu. Tím se švédský model stává transparentním a plně kompatibilním s evropským rámcem CPR a novými směrnicemi pro bezpečnost a udržitelnost budov (Construction Products Regulation Recast 2025).
Současná švédská filozofie požární bezpečnosti tak stojí na třech zásadních principech:
- Funkční požadavky založené na měřitelných cílech, nikoli na detailních předpisech,
- Odpovědnost odborníků a průmyslu za dosažený výsledek a jeho ověřitelnost,
- Integrace požární bezpečnosti do širší strategie udržitelnosti, digitalizace a inovací.
V tomto rámci má pěnový polystyren (EPS) stabilní a legitimní místo jako izolační materiál, který – při správném návrhu a chráněné aplikaci – splňuje nejen přísné požární normy, ale i environmentální a ekonomické cíle. Švédsko se tak stává jedním z evropských lídrů výkonového inženýrství požární bezpečnosti, které spojuje tradici, vědu a moderní digitální přístup do jediného konzistentního systému.
Sjednocující trendy a dopady na používání pěnového polystyrenu (EPS)
Evropská požární legislativa prochází historickým sjednocováním, které zásadně proměňuje i způsob, jakým se posuzují a používají stavební materiály. Pěnový polystyren (EPS), dříve vnímán spíše jako jednoduchý tepelný izolant, dnes stojí v centru systémového přístupu, který propojuje požární bezpečnost, udržitelnost, recyklaci i digitální řízení kvality.
Od předepsanosti k výkonu: Ve všech evropských zemích dochází k postupnému posunu od rigidních, předepsaných pravidel k výkonově orientovaným požadavkům, které definují cíle, nikoli postupy. Projektant již není svázán pevnou strukturou tabulek a minimálních vzdáleností, ale musí prokázat, že konstrukce jako celek splňuje požární cíle – zachování stability, zamezení šíření ohně a kouře a umožnění evakuace. Tento přístup otevírá prostor pro inovativní řešení a optimalizaci izolačních systémů s EPS, které mohou být bezpečně začleněny do různých typů konstrukcí (ETICS, lehké obvodové pláště, ploché střechy), pokud jsou podloženy výpočtovým nebo experimentálním důkazem.
Důraz na vědu a testování: Jednotné evropské zkušební metody – zejména EN ISO 11925-2 (malý zdroj plamene), EN 13823 (SBI test) a EN 1363-1 (požární odolnost) – tvoří jádro hodnocení reakce a odolnosti konstrukcí vůči ohni. Díky těmto normám se hodnocení materiálů napříč Evropou stalo transparentním a vědecky měřitelným. Pěnový polystyren (EPS) se v těchto zkouškách neposuzuje izolovaně, ale v kontextu celého systému, tedy s povrchovou úpravou, kotvami, požárními pásy či přerušeními. U certifikovaných ETICS sestav dosahuje EPS při vhodné konfiguraci třídy reakce B-s1,d0, což potvrzuje jeho schopnost bezpečného použití při správném návrhu.
Transparentnost odpovědnosti: Evropská praxe se odklání od modelu, kde odpovědnost za bezpečnost nese stát prostřednictvím rigidních předpisů. Nové systémy – inspirované zejména Velkou Británií, Švédskem a Nizozemskem – zavádějí princip jasně definované odpovědnosti: za dosažený výsledek odpovídá projektant, stavebník a provozovatel. To vede k větší profesionalizaci požárního inženýrství a k důrazu na dokumentované, měřitelné parametry. U konstrukcí s pěnovým polystyrenem (EPS) se tak vyžaduje doložení chování celého systému a ověřitelnost všech dílčích komponent podle EN a ETA dokumentace.
Digitalizace a umělá inteligence: Evropské normové prostředí vstupuje do éry digitálního řízení shody. Švédsko zavádí od roku 2025 systém strojově čitelných požadavků, které umožňují automatickou kontrolu souladu projektů s předpisy přímo v prostředí BIM. Podobné procesy probíhají i v Polsku (PSP Digital Review) a v Itálii (BIM Fire Compliance Module). Digitální modely umožňují simulovat požární scénáře, analyzovat šíření tepla a kouře a optimalizovat návrh fasádních systémů. Umělá inteligence (AI) se začíná využívat k predikci chování materiálů, včetně EPS, v reálných požárních scénářích a k automatickému vyhodnocení souladu návrhu s Euroclass klasifikacemi.
Recyklace a udržitelnost: Evropská legislativa, zejména směrnice EPBD Recast 2025, Green Deal a nové nařízení CPR 2.0, posilují požadavek cirkulárního hospodářství a snižování uhlíkové stopy. Pěnový polystyren (EPS) se díky své recyklovatelnosti, nízké uhlíkové stopě,nízké hmotnosti a trvanlivosti stal příkladem materiálu, který splňuje požadavky na ekologickou i požární výkonnost. Moderní systémy umožňují mechanickou i chemickou recyklaci EPS, jeho opětovné použití v nových izolacích a přesné sledování původu materiálu pomocí digitálních pasů výrobků (Digital Product Passport). EPS tak vstupuje do éry uzavřeného materiálového cyklu, v níž požární bezpečnost není překážkou, ale součástí strategie udržitelné výstavby.
Vývoj požárních stavebních předpisů v Evropě jednoznačně ukazuje, že skutečná bezpečnost nevzniká hromaděním paragrafů, ale propojením vědy, inženýrství a odpovědnosti. Zatímco minulost stavěla na zákazech a omezeních, současnost sází na výkonově ověřené modely, digitální kontrolu návrhu a materiálovou integritu.
Pěnový polystyren (EPS) se v tomto kontextu stal plnohodnotnou součástí evropské požární kultury. Jeho výhody – nízká hmotnost, nízká uhlíková stopa,vynikající tepelněizolační parametry, recyklovatelnost a doložené požární chování – z něj činí inteligentní prvek moderní obálky budovy. EPS dnes není pouhým izolantem, ale technologicky řízeným komponentem komplexního systému požární, energetické a environmentální bezpečnosti, který propojuje vědeckou predikci s odpovědnou praxí.
V novém evropském paradigmatu tak pěnový polystyren (EPS) obstál jako materiál budoucnosti – efektivní, ověřitelný, udržitelný a bezpečný.
Česká republika – vývoj, harmonizace a současné postavení pěnového polystyrenu (EPS) v systému požární bezpečnosti staveb
Česká republika prošla během posledních tří dekád zásadní proměnou v oblasti požární legislativy i praxe hodnocení stavebních výrobků. Od rigidního systému státních technických norem (ČSN) převzatých z období centrálně řízeného hospodářství přešla k plně harmonizovanému evropskému modelu, který propojuje právní rámec Evropské unie, národní požární bezpečnostní předpisy a výzkumnou infrastrukturu v oblasti zkoušení stavebních materiálů. Tento posun zásadně ovlivnil i způsob, jakým se ve stavebnictví používá pěnový polystyren (EPS) – jeden z nejrozšířenějších izolačních materiálů v českých budovách.
Legislativní rámec a harmonizace s EU
Základem požárních požadavků je zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a jeho prováděcí předpisy, zejména vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, doplněná vyhláškou č. 268/2011 Sb., o technických požadavcích na stavby. Tyto dokumenty definují cíle požární ochrany, ale odkazují na evropské harmonizované normy EN, které stanovují metody zkoušení a klasifikace.
Od vstupu do EU (2004) Česká republika plně uplatňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se zavádí systém CE označování stavebních výrobků. V oblasti reakce a odolnosti na oheň tak došlo k nahrazení původní národní klasifikace (třídy A–F dle ČSN 73 0862) systémem Euroclass EN 13501, čímž se české výrobky staly plně srovnatelnými s výrobky v celé EU.
Instituce a technické zázemí
Klíčovou roli při výzkumu, testování a certifikaci požárních vlastností stavebních materiálů hrají:
- Technický a zkušební ústav stavební Praha (TZÚS Praha) – akreditované zkušební laboratoře pro reakci a odolnost na oheň dle EN norem;
- PAVUS, a.s. (Vědeckotechnický park Veselí nad Lužnicí) – specializovaný institut pro požární zkoušky ETICS systémů, sendvičových panelů a dřevostaveb;
- Centrum stavebního inženýrství (CSI Zlín) – zkušební laboratoř pro certifikaci výrobků z pěnového polystyrenu (EPS) podle EN 13163;
- Hasičský záchranný sbor ČR (HZS ČR) – orgán státního dozoru, který schvaluje požárně bezpečnostní řešení staveb a metodicky dohlíží na jednotnost aplikace norem.
Tyto instituce společně tvoří robustní systém, který propojuje experimentální zkoušky, numerické modelování a technickou praxi projektantů, čímž zaručuje vysokou úroveň věrohodnosti a srovnatelnosti výsledků.
Současná klasifikace pěnového polystyrenu (EPS) a jeho požární hodnocení
Pěnový polystyren (EPS) se v České republice posuzuje výhradně podle evropských norem:
- EN ISO 11925-2 – Zkouška malým plamenem,
- EN 13823 – Zkouška SBI (Single Burning Item),
- EN 13501-1 – Klasifikace reakce na oheň,
- EN 1363-1 a EN 1365-1 – Požární odolnost konstrukcí (REI).
V rámci ETICS systémů s pěnovým polystyrenem (EPS) běžně používaných na českém trhu dosahují systémy s vhodnou omítkou a armovací vrstvou klasifikace B-s1,d0, tedy omezený přínos k požáru, minimální tvorba kouře a bez odkapávání. Samotný pěnový polystyren (EPS) bez povrchové ochrany odpovídá třídě E, zatímco samozhášivý typ EPS F (s polymerním retardérem hoření) při aplikaci v konstrukci dosahuje rovněž B-s1,d0.
Zkoušky ETICS systémů s jádrem z pěnového polystyrenu (EPS), realizované v PAVUS a TZÚS, prokazují požární odolnost EI 30–60 podle typu fasádního řešení. U sendvičových panelů s ocelovým opláštěním se dosahuje odolnosti REI 30 až REI 90, zatímco stropní systémy se ztraceným bedněním z pěnového polystyrenu (EPS) s betonovým překryvem ≥ 50 mm dosahují REI 120.
Český přístup k navrhování a posuzování požární bezpečnosti
Český model požární bezpečnosti budov kombinuje preskriptivní a výkonový přístup. Projektant může postupovat podle předepsané metodiky (dle vyhlášky 23/2008 Sb. a ČSN 73 0802–0804) nebo může volit inženýrské řešení (Performance-Based Design, PBD), které musí být doloženo výpočtovou nebo experimentální verifikací.
Moderní praxe využívá numerické modely šíření kouře a tepla (např. FDS, PyroSim, SMARTFIRE), výpočty ASET/RSET a CFD simulace, které umožňují realistické ověření chování konstrukcí i izolantů při požáru. Tento přístup se rozvíjí zejména u komplexních objektů – administrativních center, nákupních galerií či dopravních terminálů.
Pro konstrukce s pěnovým polystyrenem (EPS) je v České republice vždy vyžadována vhodná ochrana:
- omítka tl. ≥ 1 mm,
- minerální nebo keramické obklady,
- požární pásy z minerální vlny u vícepodlažních budov,
- přerušení izolačních vrstev v úrovni stropů a otvorů.
Tento princip systémové ochrany je zakotven v Technických podmínkách ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS), vydaných v návaznosti na metodiku ETA (European Technical Assessment).
Digitalizace, BIM a požární inženýrství
Česká republika postupně zavádí digitalizaci požární dokumentace v rámci programu Digitalizace stavebního řízení (DSR) a strategického plánu BIM koncepce ČR 2027.
Požární bezpečnost budov se začíná promítat přímo do datových struktur BIM modelů, které umožňují automatické ověřování souladu návrhu s požárními požadavky. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) ve spolupráci s HZS a ČAS připravuje zavedení strojově čitelných požadavků pro kontrolu souladu již v procesu projektové dokumentace.
Současně se rozvíjí vzdělávací systém Požární inženýr (Fire Safety Engineer), který propojuje znalosti z materiálového inženýrství, fyziky hoření, modelování a právního rámce stavebnictví, a posiluje odbornou úroveň projektantů v oblasti výkonově orientovaného návrhu.
Udržitelnost, recyklace a pěnový polystyren (EPS)
Pěnový polystyren (EPS) má v české praxi stabilní postavení nejen díky svým tepelněizolačním vlastnostem, ale i díky ekologickým a materiálovým parametrům. Česká republika se aktivně zapojila do programu „Cirkulární Česko“, který podporuje recyklaci pěnového polystyrenu (EPS) a jeho návrat do výrobního cyklu.V ČR jsou zmapovány toky odpadního polystyrenu, stanoveny recyklační cíle a také probíhá aktivní spolupráce s příslušnými ministerstvy a s organizací EKO KOM (Systém sběru a recyklace obalových odpadů).
Výrobci sdružení v rámci Sdružení EPS ČR provozují systémy mechanické recyklace a podporují i systém chemické depolymerace (např. projekty PolyStyrenLoop a RecyEPS), které umožňují opětovné využití materiálu v nových izolacích při zachování jeho požárních parametrů.
Pěnový polystyren (EPS) tak odpovídá principům Green Deal, EPBD Recast 2025 a připravovanému CPR 2.0, které propojují požární bezpečnost, energetickou účinnost a environmentální cíle.
Odborné hodnocení
Český přístup k požární bezpečnosti budov a používání pěnového polystyrenu (EPS) lze charakterizovat třemi pilíři:
- Harmonizace s evropským rámcem a důsledné zkoušení podle EN norem,
- Odborné inženýrské navrhování, které umožňuje kombinovat preskriptivní a analytický přístup,
- Udržitelná a systémová aplikace pěnového polystyrenu (EPS) s ohledem na požární, energetické a environmentální parametry.
Pěnový polystyren (EPS) je dnes v České republice chápán jako součást komplexního stavebního systému, nikoli jako izolovaný materiál. Jeho bezpečnost je prokazována na úrovni celé konstrukce, což odpovídá nejmodernějším evropským principům funkční požární bezpečnosti.
Díky kombinaci ověřených zkoušek, výpočtových metod, recyklačních procesů a digitalizace představuje český model vyvážený a technicky transparentní přístup, v němž se požární bezpečnost, energetická účinnost a cirkularita propojují do jednotného rámce technické kultury 21. století.
Srovnávací tabulka přístupů k EPS v jednotlivých zemích
Infografika: Vývoj požárních stavebních předpisů v Evropě a postavení pěnového polystyrenu (EPS)
Cesta od předpisů k výkonu (1900–2025)
1900–1960 – Přísně předpisové normy, stanovení tloušťky zdiva, typu materiálu.
1960–1990 – Zavedení pojmu požární odolnost (REI) a reakce na oheň, vznik Eurokódů.
1990–2010 – Počátek výkonového přístupu, analytické modely (RSET/ASET).
2010–2025 – Plná digitalizace, funkční přístupy, propojení s udržitelností.
Typy požární regulace v Evropě
| Země | Typ regulace | Současný trend |
| Francie | Předpisová + laboratorní testy | Vědecké hodnocení materiálů |
| Itálie | Výkonový přístup | Simulační modely a FDS analýzy |
| Belgie | Kombinované požadavky | Energetický přístup (MJ/m²) |
| Velká Británie | Funkční normy | Odpovědnost projektanta |
| Polsko | Preskriptivní + inženýrské | RSET/ASET a rovnocennost |
| Švédsko | Funkční požadavky | Digitalizace, AI a udržitelnost |
Požární klasifikace pěnového polystyrenu (EPS)
| Zkouška | Norma | Hodnocený parametr |
| Malý plamen | EN ISO 11925-2 | Zápalnost povrchu |
| SBI test | EN 13823 | Vývin tepla a kouře |
| Klasifikace | EN 13501-1 | Eurotřídy A1–F (EPS obvykle B–E) |
| Odolnost | EN 13501-2 | REI – nosnost, celistvost, izolace |
Samozhášivé typy EPS F při ochraně omítkou nebo deskou dosahují třídy B-s1,d0.
EPS ve stavební praxi
ETICS systémy: EPS + minerální omítka = EI 30–60
Sendvičové panely: EPS + ocel = REI 30–90
Podlahy a stropy: EPS jako bednění = REI 120 (s betonem)
Nové směry
Simulační požární inženýrství (CFD, FDS, PyroSim)
Odpovědnost projektanta za dosažený výsledek
Cirkulární hospodářství a recyklace EPS
Digitalizace požadavků a strojově čitelné normy
Spojení požární a environmentální bezpečnosti
Role EPS v moderní Evropě
EPS je energeticky úsporný, recyklovatelný a bezpečný při správné ochraně.
Evropské normy umožňují jeho použití v různých typech staveb, pokud je součástí certifikovaného systému.
Výkonový přístup, který dnes převládá, z EPS dělá plnohodnotný materiál budoucnosti.
Hodnocení reakce a odolnosti pěnového polystyrenu (EPS) při požáru
Reakce na oheň
Materiálové chování
Teplotní měknutí přibližně 90 až 100 °C.
Bod vzplanutí přibližně 360 °C.
Výhřevnost řádově 35 až 42 MJ na kilogram, v konstrukcích je však plošná zásoba energie nízká díky malé objemové hmotnosti EPS cca 15 – 18 kg/m3.
Tavení a smršťování vede při nechráněné expozici k ústupu materiálu od zdroje tepla. Tento jev může naopak snížit přísun paliva k čelnímu plameni, pokud je povrch chráněn omítkou, deskou nebo jiným opláštěním.
Odkapávání se posuzuje v Euroclass doplňkem d0 až d2. Správně navržené a chráněné systémy s EPS běžně dosahují d0.
Chemická úprava a samozhášivost
Historicky používané HBCD bylo nahrazeno polymerními retardéry hoření s výrazně příznivějším toxikologickým profilem.
Samozhášivý pěnový polystyren (EPS F) se chová předvídatelně v malém plameni i v testu SBI, pokud je součástí systému s povrchovou ochranou.
Normová zkoušení a klíčové metriky
- EN ISO 11925-2 malý plamen hodnotí zapálení a výšku plamene po 15 až 30 s působení zdroje.
- EN 13823 SBI simuluje lokální požár v rohu. Sleduje se FIGRA nárůst uvolňovaného tepla v čase, THR600s celkové uvolněné teplo do 600 s, SMOGRA rychlost tvorby kouře a TSP600s celková kouřotvorba.
- EN 13501-1 Euroclass přiřazuje třídu reakce na oheň A1 až F a doplňky s1 s2 s3 kouř a d0 d1 d2 odkapávání.
Typické výsledky pro systémy s pěnovým polystyrenem (EPS)
- Samotný EPS bez povrchové ochrany odpovídá zpravidla třídě E.
- Systémy ETICS s EPS s minerální omítkou a správnými detaily běžně dosahují B s1 d0.
- Pro třídu B s1 d0 musí systém splnit mimo jiné limity FIGRA0.2 ≤ 120 W s⁻¹ a THR600s ≤ 7.5 MJ, současně SMOGRA a TSP600s pro s1 a žádné odkapávání v intervalu 600 s pro d0.
- Kouř a toxicita se řídí především produkcí CO a CO₂, u EPS mohou být detekovatelné stopy styrenu. Konstrukční ochrana a řízené scénáře větrání v návrhu kouřového a tepelného odvodu snižují expozici osob.
Praktické zásady pro návrh reakce na oheň u fasád a střech s EPS
- Kontinuální omítkový systém s dostatečnou tloušťkou a armováním zajišťuje stabilitu povrchové ochrany po kritické období rozvoje požáru.
- Požární pásy z minerální vlny v úrovni stropních desek, kolem otvorů a v atikách přerušují šíření plamene po povrchu.
- Mechanické kotvení volit tak, aby nedocházelo k předčasnému porušení opláštění.
- Dilatační a montážní spáry vyplnit nehořlavým tmelem nebo pásy a zakrýt povrchovou vrstvou.
- Prostupy a detaily řešit systémovými komponentami s doloženou klasifikací.
Požární odolnost REI
Zásadní princip
Pěnový polystyren (EPS) se neklasifikuje samostatně na REI. Požární odolnost se stanovuje vždy pro celou konstrukční sestavu podle EN 13501-2 s využitím zkoušek EN 1363 až EN 1366 a příslušných produktových zkušebních norem pro stěny, stropy, střechy a obvodové pláště.
Typické orientační výsledky z praxe
| Systém | Popis konstrukce | Orientační klasifikace podle EN 13501-2 | Poznámka k návrhu |
| ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) | EPS 80 až 200 mm, základní vrstva s výztuží, tenkovrstvá minerální omítka | EI 30 až EI 60 | Limitujícím je celistvost a izolace. Důležité jsou kotvení , rohy a ostění. |
| Sendvičový panel s jádrem EPS | Ocel–EPS–ocel, tloušťka jádra 100 až 200 mm | REI 30 až REI 90 dle typu panelu | Nosnost zajišťuje ocelový plášť. Kontrolovat spáry, zámky a zavěšení. |
| Strop se ztraceným bedněním EPS | Betonová deska s vložkami EPS, krytí výztuže ≥ 50 mm | REI 120 | EPS je v chráněném prostoru, rozhodující je tloušťka betonu a krytí výztuže. |
Zkoušky a výpočty pro REI
- EN 1364 a EN 1365 prvky nenosné a nosné stěny a stropy.
- EN 1366 požárně technická zařízení a prostupy.
- Výpočtové metody podle Eurokódů v kombinaci s materiálovými modely při zvýšených teplotách umožňují interpolovat mezi zkouškami a reálným návrhem.
Konstrukční determinanty odolnosti
- Rychlost uvolnění tepla HRR a trvání návrhového požáru t² křivky fast medium slow mají přímý vliv na ohřev povrchů.
- Integrita opláštění jakékoli porušení omítky či desek urychluje tepelný tok do izolace.
- Kotevní prvky musí zachovat funkci při zvýšené teplotě.
- Cavity ventilace větrané dutiny nutně vyžadují pásy a přerušení, aby se omezilo komínové šíření.
Harmonizace a testování v Evropě
Systém Euroclass od roku 2002 sjednocuje hodnocení reakce na oheň. Pro návrh fasád a lehkých obvodových plášťů se běžně doplňuje SBI test laboratorní škála o velkorozměrové zkoušky fasád podle národních metod tam, kde se vyžaduje ověření šíření plamene po povrchu a v dutině.
Základní metriky a jejich význam
FIGRA vyjadřuje dynamiku růstu požáru v systému.
THR600s představuje časnou energii požáru, která silně koreluje s rizikem rozvinutí na fasádě.
SMOGRA a TSP600s kvantifikují rychlost a množství kouře, klíčové pro evakuaci a zásah.
Proč má pěnový polystyren (EPS) předvídatelné chování
Nízká hustota a malá plošná naplněnost energií znamenají, že systémové chování je řízeno především krycí vrstvou a detailovým řešením, nikoli samotnou hmotou EPS.
Tavení a ústup materiálu při včasném porušení povrchové vrstvy snižují trvalý kontakt s plamenem, proto je kritické zajištění integrity povrchu po dobu prvních minut.
Moderní přístup v návrhu systémů s pěnovým polystyrenem (EPS)
Víceúrovňová ochrana konstrukce
Vnější krycí vrstvy – minerální omítka, keramický obklad, vláknocementové a cementotřískové desky zajišťují odolnost povrchu proti sálání a plameni.
Konstrukční bariéry – požární pásy z minerální vlny v úrovni stropů, kolem otvorů, v atikách a v rozích omezují horizontální i vertikální šíření.
Aktivní ochrana – sprinklery, včasná detekce a odvod kouře zkracují dobu expozice fasády a střechy.
Samostatné požární úseky a pečlivé ošetření prostupů brání přenosu ohně a kouře do sousedních částí.
Simulační a výpočtová verifikace
CFD modely FDS, PyroSim, SmartFire, CFAST se používají pro HRR křivky, teploty plynů, radiační toky a viditelnost.
ASET a RSET porovnávají dostupný a požadovaný čas pro bezpečnou evakuaci.
Parametrické požáry a křivky ISO, ETK nebo lokální návrhové scénáře pro větrané dutiny vymezují mezní stavy fasád.
Kritické detaily z praxe
Patiový detail a sokl zvýšené sálání a možnost mechanického poškození vyžadují robustnější krycí vrstvy.
Otvory a lemování nadpraží a parapety jsou místa s vyššími tepelnými toky a potenciálem pro šíření po povrchu.
Napojení na střešní plášť přechod fasáda střecha musí omezit proudění horkých plynů pod krytinu.
Údržba a životní cyklus trhliny v omítce a degradace spojů je nutné sanovat, aby nedošlo k poklesu klasifikovaného chování.
Doporučené kontrolní listy pro projekt a realizaci
Projekt
- Volit certifikovaný systém ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS) s doloženou klasifikací B s1 d0 a jasně popsanými detaily.
- Prověřit potřebu požárních pásů z minerální vlny v úrovni stropů a okolo otvorů podle výšky a účelu objektu.
- Stanovit kotvení a síťování tak, aby krycí vrstva vydržela po kritické období 15 až 30 minut bez porušení.
- U větraných dutin navrhnout přerušení kavity a zábrany proti šíření plamene.
Realizace
- Dodržet minimální tloušťky omítek a úplnost armovací vrstvy bez dutin.
- Kontrolovat počty a rozmístění kotev, vyvarovat se přetížení rohů a atik.
- Vyřešit prostupy a spojité spáry nehořlavými materiály a těsnicími systémy s třídou reakce na oheň A.
- Provést výstupní kontrolu včetně dokumentace detailů, které jsou kritické pro zachování klasifikace.
Reakce na oheň pěnového polystyrenu (EPS) je řízena především kvalitou a integritou krycích vrstev a správným řešením detailů. Požární odolnost REI je vlastností konstrukční sestavy a nelze ji přisuzovat samotnému EPS. Euroclass a harmonizované zkoušky umožňují transparentní porovnání systémů a poskytují jasné metriky pro návrh a ověření. Víceúrovňová ochrana a výkonové ověřování zajišťují, že pěnový polystyren (EPS) lze bezpečně používat i v náročných aplikacích, pokud je systémově začleněn a chráněn.
Seznam zkratek, jejich význam a stručné vysvětlení
ASET – Available Safe Egress Time
Dostupný bezpečný čas pro evakuaci. Časový interval, po který podmínky v prostoru zůstávají únosné pro únik osob (viditelnost, teplota, toxické složky kouře).
BS 8414 – Britská norma pro velkorozměrové zkoušky fasád
Ověřuje šíření požáru po vnějším plášti v měřítku 1:1; výstupem je posouzení celého fasádního systému.
BIM – Building Information Modeling
Datový model stavby umožňující ukládat požárně-bezpečnostní parametry výrobků a automaticky kontrolovat shodu návrhu s požadavky.
CFD – Computational Fluid Dynamics
Numerické modelování proudění plynů a tepla. V požární bezpečnosti pro simulace kouře, teplot, viditelnosti a radiačních toků.
CFAST – Consolidated Fire and Smoke Transport
„Dvouzónový“ simulační nástroj od NIST pro posouzení rozvoje požáru a transportu kouře v systému místností.
CPR – Construction Products Regulation
Nařízení (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích. Rámec CE značení a jednotného prohlašování vlastností, včetně reakce na oheň.
d0/d1/d2 – Doplňkový index Euroclass
Klasifikuje odkapávání a hořící kapky během zkoušek reakce na oheň (d0 = bez odkapávání).
ETAG 004 / EAD 040083-00-0404 – Dokumenty pro posuzování ETICS
Historický evropský pokyn (ETAG) a jeho nástupce (EAD) pro vnější tepelně-izolační kompozitní systémy s omítkou.
ETICS – External Thermal Insulation Composite Systems
Vnější kontaktní zateplovací systémy (lepidlo, izolant, výztužná vrstva, finální omítka či obklad).
EPS – Pěnový polystyren (Expanded Polystyrene)
Tepelně-izolační materiál s nízkou objemovou hmotností. V textu důsledně jako „pěnový polystyren (EPS)“.
EPS F – Samozhášivý pěnový polystyren
EPS s polymerní retardací hoření, běžně součást certifikovaných sestav s klasifikací až B-s1,d0.
Euroclass EN 13501-1 – Evropská klasifikace reakce na oheň
Třídy A1–F + indexy s1/s2/s3 (kouř) a d0/d1/d2 (odkapávání).
FDS – Fire Dynamics Simulator
„Polní“ CFD model vyvíjený NIST pro simulace požáru a kouře v komplexní geometrii.
FIGRA / THR600s – Klíčové metriky SBI
Rychlost růstu uvolňovaného tepla (W·s⁻¹) a celkové uvolněné teplo do 600 s (MJ) v testu EN 13823.
FRA – Fire Risk Assessment
Systematické hodnocení požárního rizika a účinnosti opatření.
HBCD – Hexabromcyklododekan
Historický retardér hoření v EPS; dnes nahrazen polymerními retardéry nové generace.
HRR – Heat Release Rate
Rychlost uvolňování tepla (kW). Základní veličina pro popis intenzity požáru.
IT 249 – Instruction Technique 249 (Francie)
Technická instrukce pro fasády a jejich požární posuzování včetně ETICS.
LCA / DPP – Life Cycle Assessment / Digital Product Passport
Posuzování životního cyklu a digitální pas výrobku – důležité pro udržitelnost a dohledatelnost.
PBD/FSE – Performance-Based Design / Fire Safety Engineering
Výkonově založený návrh a požární inženýrství – prokazování splnění cílů výpočtem a zkouškami.
REI – R nosnost, E celistvost, I izolace
Parametry požární odolnosti konstrukcí dle EN 13501-2 (čas v minutách).
RSET – Required Safe Egress Time
Požadovaný čas pro evakuaci (projektem dosažený).
SBI – Single Burning Item (EN 13823)
Základní zkouška reakce na oheň pro většinu výrobků a systémů.
s1/s2/s3 – Doplňkový index Euroclass
Míra tvorby kouře (s1 = nejnižší).
Seznam zdrojů a odkazů
Evropský rámec a zkušební metody
European Parliament & Council. Regulation (EU) No 305/2011 laying down harmonised conditions for the marketing of construction products (CPR). EUR-Lex. Dostupné z: eur-lex.europa.eu
CEN. EN ISO 11925-2 Reaction to fire tests — Ignitability of products subjected to direct impingement of flame — Part 2: Single-flame source test. Přehled a abstrakty u národních normalizačních orgánů (např. BSI, DIN). Viz BSI overview: measurlabs.com
CEN. EN 13823 Reaction to fire tests for building products — Building products excluding floorings exposed to the thermal attack by a single burning item (SBI). Přehled: eur-lex.europa.eu
CEN. EN 13501-1 Fire classification of construction products and building elements — Part 1: Classification using data from reaction to fire tests. Přehled: ISO
CEN. EN 13501-2 Fire classification of construction products and building elements — Part 2: Classification using data from fire resistance tests. Přehled: Fire Testing
ETICS a posuzování systémů s pěnovým polystyrenem (EPS)
EOTA. EAD 040083-00-0404 External Thermal Insulation Composite Systems (ETICS) with rendering (2019). Dostupné z: Iris
EOTA. EAD 040759-00-0404 ETICS with rendering on boards based on polystyrene and cement (2018/2021). Dostupné z: EOTA
ITeC. EAD 040083-00-0404 supersedes ETAG 004 for CE marking of ETICS systems (informační článek). Dostupné z: ITeC
Příkladové ETA pro ETICS s EPS (výběr):
• ETA 23/0721 (2023): ETICS dle EAD 040083-00-0404. ITeC
• ETA 22/0855 (2024): Mapetherm EPS Tile System. GlobalLanding
• ETA 10/0231 (rev. 2022): TERMOK8 IVAS. Gruppo Ivas
• Historické: ETA 09-0393 JUBIZOL EPS (2016). JUB
Česká republika – legislativa a instituce
- Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně. Portály veřejné správy/zakonyprolidi.cz. Zákony pro lidi
- Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb. Zákony pro lidi
- Vyhláška č. 268/2011 Sb., o technických požadavcích na stavby. msmt.gov.cz
- TZÚS Praha – aktuality a informace o požárních zkouškách (PAVUS Veselí n. L.). tzus.cz
- PAVUS – příklady požárně-klasifikačních osvědčení a protokolů k ETICS.
- CSI Zlín – certifikace výrobků z pěnového polystyrenu (EN 13163) a prohlášení o vlastnostech.
Francie
- Arrêté du 25 juin 1980 (ERP – sécurité incendie), konsolidované znění. batiss.fr
- Instruction Technique 249 – fasády a požární řešení. legifrance.gouv.fr
- Arrêté du 31 janvier 1986 – obytné budovy. legifrance.gouv.fr
Itálie
- D.M. 14/01/2008 – Norme Tecniche per le Costruzioni (oheň jako mimořádné zatížení). vigilfuoco.it
- D.M. 03/08/2015 – Codice di Prevenzione Incendi (vč. aktualizací 2019+). vigilfuoco.it+1
Belgie
- Arrêté Royal du 7 juillet 1994 fixant les normes de base en matière de prévention contre l’incendie. Konsolidace a vysvětlení (SPF Intérieur). emploi.belgique.be+1
Velká Británie
- Approved Document B (2024 update), gov.uk. gov.uk
- Building Safety Act 2022, přehled a guidance (gov.uk/HSE). gov.uk+1
- BSI. BS 8414 Fire performance of external cladding systems – overview. designingbuildings.co.uk
Švédsko
- Boverket. Boverket’s Building Regulations (BBR) – fire safety overview a změny směřující k funkčním požadavkům. Boverket+1
Simulační nástroje (s DOI)
- McGrattan, K. B. a kol. Fire Dynamics Simulator — User’s Guide. Sixth Edition. NIST SP 1019. DOI: 10.6028/NIST.SP.1019. NIST+1
- McGrattan, K. B. a kol. FDS Technical Reference Guide, Vol. 1–4. NIST SP 1018 (různá vydání). Příklad: NIST.SP.1018e6 (2013). nvlpubs.nist.gov
- Peacock, R. D.; Forney, G.; Reneke, P. CFAST – Technical Reference Guide (Version 6/7). NIST SP 1026r1 (DOI: 10.6028/NIST.SP.1026r1) a NIST TN řada. NIST+1
Vzorové podklady a protokoly k ETICS s pěnovým polystyrenem (EPS)
A. Šablona zkušebního plánu reakce na oheň (ETICS s EPS)
- Identifikace systému: název, výrobce, EAD/ETA reference, skladba vrstvy po vrstvě.
- Zkušební metody: EN ISO 11925-2 (2 série po 6 vzorcích), EN 13823 (min. 5 zkoušek).
- Hodnocené metriky: FIGRA0.2, THR600s, SMOGRA, TSP600s, odkapávání, plamenění hran.
- Kritéria cílové klasifikace: B-s1,d0 dle EN 13501-1.
- Příprava vzorků: podklad (beton/cihla), lepení (≥ 40 % plochy) + mechanické kotvení, stárnutí dle EAD.
- Akceptační kritéria shody série a statistické zpracování.
B. Šablona klasifikační zprávy požární odolnosti (REI)
- Sestava: typ stěny/stropu, tloušťky, typ krycí vrstvy, tl. pěnového polystyrenu (EPS), kotevní schéma.
- Zkouška: EN 1364/1365 (příp. EN 1366 pro prostupy), teplotní křivka ISO 834, měřené body.
- Výsledek: dosažený čas limitních stavů E a I (příp. R) a limitující poruchy.
- Rozsah přímé a rozšířené aplikace (DIAP/EXAP), omezení použití v praxi.
- Vztah ke klasifikaci dle EN 13501-2 a podmínky instalace.
C. Vzor provozního kontrolního listu na stavbě (ETICS s EPS)
– Kontrola tloušťky a soudržnosti omítek; – Počty a rozteče kotev; – Provedení požárních pásů z MW; – Těsnost prostupů a spár; – Dokumentace detailů ostění, atik a napojení na střechu; – Fotodokumentace; – Prohlášení o vlastnostech a návazná ETA/PKO.
