Ročně se v Evropě spotřebuje 1,8 mil. tun pěnového polystyrenu. V Česku bylo loni spotřebováno rekordních 62,2 tis. tun. Materiál je velmi dobře recyklovatelný, svůj recyklační potenciál ovšem v současnosti nenaplňuje. Vloni v tuzemsku doputovalo k recyklaci pouze 40 % odpadního polystyrenu. Sdružení EPS ČR zorganizovalo dne 28. 4. v Kralupech nad Vltavou workshop EPS a cirkulární ekonomika II, kde představilo úspěchy, kterých se v oblasti recyklace pěnového polystyrenu podařilo za poslední 4 roky dosáhnout a současně identifikovalo, kde je prostor pro zlepšení. Za účasti státních institucí, recyklátorů a odpadových společností proběhla diskuse o aktuální situaci, potřebě odstranění bariér separátního sběru a recyklace pěnového polystyrenu či zefektivnění celého procesu.
Pěnový polystyren (zkr. EPS) je univerzální materiál s pestrou škálou využití. Nejvíce se používá ve stavebnictví, konkrétně při zateplování fasád. Dále se užívá jako obalový materiál, nejčastěji k balení elektrospotřebičů nebo např. k přepravě zdravotnických zásob. Jeho předností jsou především tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, stlačení a nárazům. V rámci Evropy se ho ročně spotřebuje 1,8 mil. tun1. Vůbec největším evropským spotřebitelem je Polsko, na druhém místě figuruje Německo. V Evropě se ročně vyprodukuje 507 tis. tun odpadu z EPS, jeho největšími producenty jsou Německo, Francie a Itálie. V České republice loni vzniklo 7,5 tis. tun odpadu při rekordní a historicky nejvyšší spotřebě 62,2 tis. tun. Zhruba 6 tis. tun pocházelo z obalů a 1,5 tis. tun z polystyrenových odřezků ze staveb. Jelikož se EPS skládá z 98 % ze vzduchu a ze 2 % z polymeru, lze ho velmi dobře recyklovat. Recyklační potenciál ovšem není naplněn, protože loni v tuzemsku k recyklaci doputovalo pouze 40 % odpadního EPS. Sdružení EPS ČR chce aktuální situaci zlepšit, a proto se dobrovolně zavázalo EU, že se do roku 2025 pokusí dosáhnout vyšší než 50% míry recyklace v tuzemsku.
EPS a cirkulární ekonomika II
Po 4 letech zorganizovalo Sdružení EPS ve spolupráci s Českou technologickou platformou PLASTY v Technoparku Kralupy nad Vltavou workshop – EPS a cirkulární ekonomika II, kterého se zúčastnili zástupci celého hodnotového řetězce pěnového polystyrenu, obcí, státní správy i odpadových společností. Cílem byla výměna informací mezi jednotlivými účastníky, pochopení systému a definování kroků pro jeho zlepšení. Z analýzy vyvstala řada bariér, které stojí v cestě zvýšení míry recyklace EPS v ČR:
„Na území České republiky stále evidujeme nedostatečný přehled materiálových toků. Stejně tak nám chybí koncepční podpora recyklace. Sužují nás nízké poplatky za skládkování, chybí separovaný sběr pěnového polystyrenu na sídlištích a v obcích. V poslední řadě se setkáváme s jistými legislativními překážkami, ale díky pochopení a podpoře ze strany státních institucí se je daří postupně překonávat,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Pokrok oproti roku 2018
„V oblasti recyklace se nám od roku 2018, kdy jsme organizovali první workshop EPS a cirkulární ekonomika I, podařila řada úspěchů. V roce 2020 jsme za pomoci INCIEN provedli vůbec první analýzu materiálových toků v tuzemsku. Dále se nám podařilo rozjet hned trojici pilotních recyklačních projektů: umístění recyklační nádoby na oddělený sběr EPS na sídliště v Kralupech nad Vltavou, separovaný sběr EPS ve sběrném dvoře za spolupráce s TSM Kralupy a také separace EPS na dotřiďovací lince v Úholičkách,“ doplňuje Zemene.
Ministerstvo životního prostředí navíc odpadům ze stavebního EPS přiřadilo samostatné kódy, dle kterých lze evidovat tok materiálu a odlišit ho od jiných stavebních odpadů z izolací. Od roku 2021 samostatně registruje EPS obaly uváděné na český trh i společnost EKO-KOM. Sdružení v posledních dvou letech začalo spolupracovat se spolkem Ukliďme Česko, platformou Cyrkl, společností EKO-KOM či městy Praha a Brno. Dále zprovoznilo webový portál recyklujemepolystyren.cz či připravilo informační letáky pro obce, sběrné dvory a dotřiďovací linky, o ekonomických i ekologických výhodách třídění a recyklace EPS. Prostor pro zlepšení spatřuje Sdružení v nastavení podpůrných programů Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu tak, aby bylo možné čerpat podporu na zařízení pro úpravu odpadního EPS (drtiče či kompaktory). Dále v zařazení separovaného sběru odpadního EPS do systému třídění, a hlavně v dořešení a zjednodušení legislativních procesů.
„Za největší překážku vnímáme současné nastavení legislativy, kdy se odměna za výkup materiálu odvíjí od jeho hmotnosti. EPS je objemný, ale lehký materiál, jelikož je z 98 % tvořen vzduchem. Při současném nastavení legislativy tudíž schází kýžená ekonomická motivace,“ vysvětluje Zemene.
Výsledky a zhodnocení workshopu
Z debaty mezi výrobci, zpracovateli suroviny, recyklátory a státními institucemi MŽP a MPO vzešla iniciativa zorganizovat kulatý stůl a pokusit se najít konkrétní cesty k zefektivnění třídění a recyklace EPS. Zástupci MŽP navrhli, že by si sběrné dvory mohly pořídit kompaktor či drtič v rámci dotací přidělených obcím na komplexní modernizaci. Dále bylo konstatováno, že recyklátorů, kteří dokáží zpracovat EPS, je v tuzemsku dostatek. Jedná se ale většinou o malé firmy, kterým stojí v cestě současná administrativní bariéra.
„V této problematice by velmi pomohlo, když by stát usnadnil celý proces a odstranil onu byrokracii,“ komentuje Zemene.
Workshop byl tedy z pohledu Sdružení EPS úspěšný, jelikož si ověřilo, že se ubírá správným směrem.
„Předali jsme si potřebné informace se všemi zúčastněnými subjekty a nastínili další společný postup k naplnění našeho cíle,“ uzavírá Zemene.
1 Studie EUMEPS, 2020
