Tuzemská spotřeba pěnového polystyrenu (zkr. EPS) loni kopírovala pokles spotřeby evropského chemického průmyslu. Ten po pětiletém růstu loni zaznamenal pokles o 6,2 % oproti roku 2021. V Evropě bylo v roce 2022 spotřebováno 2,2 milionů tun EPS, v Česku poté 53 tisíc tun, což je o 9 tisíc tun méně než předloni. Vyhlídky do budoucna jsou ovšem příznivé, i díky ambiciózním plánům EU.
Výše spotřeby EPS se primárně odvíjí od situace ve stavebnictví, kam míří přibližně 80 % výrobků z tohoto materiálu. Dle nejnovější studie agentury Ceresana se loni v Evropě spotřebovalo 2,2 milionů tun EPS. Oproti údajům o spotřebě z roku 2018 se sice jedná o nárůst půl milionu tun, ale v samotném roce 2022 spotřeba klesla. V tuzemsku loni došlo k poklesu zpracovaného množství EPS na 53 000 tun. Pro srovnání, v roce 2021 byla spotřeba rekordní, a to sice 62 200 tun.
„Zatímco prvních 6 měsíců spotřeba rostla, ve zbývajících měsících roku 2022 zaznamenala velmi výrazný pokles. Celkově došlo k propadu trhu o více než 15 %. Důvodů je více: panika v důsledku ruské invaze, hrozba nedostatku stavebních materiálů, a dokonce se reálně dalo očekávat, že dojde k zastavení výroby kvůli možnému nedostatku plynu. K tomu se přidal raketový nárůst cen surovin pro výrobu EPS. Všechny tyto faktory vyhnaly nahoru poptávku a postupně došlo i k růstu cen samotného EPS, což ještě více podpořilo snahu stihnout nakoupit za rozumné ceny. Výsledkem byla naprosto mimořádná situace na trhu a bylo zřejmé, že musí dojít ke zlomu. To se také stalo a ve druhé polovině roku se množství propadla na rekordní minima,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
V letošním roce se očekává mírný nárůst. V dlouhodobém horizontu jsou poté vyhlídky příznivé.
„Zvýšení spotřeby by měla podpořit jednak opatření EU pro snížení emisí skleníkových plynů a svoji roli pak určitě bude hrát to, co se odehrálo s cenami energií v loňské roce, potažmo případná obnova zničeného bytového fondu na Ukrajině. V součtu by tyto faktory mohly znamenat dlouhodobější stabilizaci na straně poptávky po tepelných izolacích a postupné zvyšování spotřeby o jednotky procent ročně,“ dodává Zemene.
Co se týká posledních opatření ze strany EU, tak např. Evropský parlament v půlce března přijal pozici, že činžovní a rodinné domy s nejvyšší energetickou náročností by měly do konce roku 2033 projít rekonstrukcí a zateplením. Efektivnější zateplení budov a úspora energií je klíčovým cílem „Zelené dohody pro Evropu“. Již v roce 2020 zveřejnila EK strategii renovačních vln – do roku 2030 bude investovat každoročně přibližně 200 miliard EUR do modernizace domů a veřejných budov. Spotřeba energií by tak měla klesnout o 11,7 %, což předpokládá každoroční kvalitní renovaci 60 až 80 tisíc budov. Bez aplikací izolantů, zejména EPS a PUR, nebude reálné tyto cíle splnit. V Česku je s 60% podílem na trhu nejpoužívanější materiál pro zateplování fasád právě EPS.
