Přestože si čím dál více lidí uvědomuje výhody zateplení svého domu, stále se setkáváme s nepravdivými mýty, které kolem něj panují. Lidé jsou od zateplení odrazováni argumenty, že brání domu v „dýchání“ a podněcuje vznik plísní. Mezi další časté pověry patří samovolné mizení polystyrenu, jeho neekologičnost či dokonce zdravotní závadnost a jedovatost. Tři nejrozšířenější omyly vysvětluje Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Mýtus č. 1: Polystyren v zateplení časem zmizí
Velmi rozšířeným omylem o pěnovém polystyrenu je mýtus o jeho postupném mizení. Pověra vznikla pravděpodobně v začátcích užívání tohoto izolačního materiálu před desítkami let. Tehdy se zateplovalo neodborně a tak trochu podomácku s využitím lepidel a dalších přípravků s organickými rozpouštědly, které s pěnovým polystyrenem mohly reagovat a rozpustit jej. Při správné aplikaci je však pěnový polystyren vysoce stabilní. Jeho životnost je více jak 50 let, s předpokladem až 100 či dokonce 200 let a to při zachování všech jeho vlastností jako např. izolační schopnost nebo mechanické parametry. Navíc je odolný teplotám do 80 °C.
Obsah
Majitelé bytů a domů by měli zpozornět spíše u druhého nejrozšířenějšího zateplovacího materiálu v Česku, kterým je minerální vlna. Oproti polystyrenu je náchylná vůči vlhkosti, čímž může podstatným způsobem ztrácet své izolační a mechanické vlastnosti. Při nesprávné aplikaci hrozí v krajním případě i havárie zateplovacího systému.
Mýtus č. 2: Polystyren způsobuje plesnivění interiéru
Vyvrátit je potřeba také riziko uzavření domu, znemožnění „dýchání“ či dokonce plesnivění. Plísně většinou vznikají v nezateplených stavbách s vysokou vnitřní vlhkostí, způsobenou typicky nedostatečným větráním. To platí jak pro novostavby, tak pro rekonstruované domy. Kvalitní vnější zateplení naopak odstraňuje tepelné mosty a zabraňuje vzniku vodní páry na zdivu, čímž se výrazně snižuje vlhkost a pravděpodobnost vzniku plísní. V zateplených konstrukcích tak kondenzuje prakticky vždy méně vlhkosti než v konstrukcích nezateplených. Odborně provedené zateplení pěnovým polystyrenem tedy spíše předchází vzniku plísní a prodlužuje životnost domu.
Pokud se plísně přesto objeví, příčinu lze hledat spíše v utěsnění spár u oken a dveří v kombinaci s nedostatečným větráním. Výměna vzduchu je v každém domě nezbytná pro odvádění škodlivých emisí a vlhka, aby se eliminovalo riziko vzniku plísní. V žádném případě nelze jejich vznik spojovat se zateplením domu.
Mýtus č. 3: Polystyren je jedovatý a neekologický
Třetím nejrozšířenějším mýtem je zdravotní závadnost, neekologičnost nebo údajná jedovatost pěnového polystyrenu. Pěnový polystyren obsahuje 98 % vzduchu, proto je jeho výroba i případná likvidace snadná a nezatěžuje životní prostředí nebezpečnými zplodinami.
V otázce zdravotní závadnosti vyvolával pochybnosti zejména retardér hoření HBCD, u kterého nikdy nebyla jednoznačně prokázána jeho škodlivost při použití v pěnovém polystyrenu. Přesto od roku 2015 žádný z českých výrobců tuto látku nepoužívá. Stejně tak je tomu i v ostatních zemích Evropské unie. O zdravotní nezávadnosti pěnového polystyrenu svědčí také široké využití v oblastech jako obalový průmysl, potravinářství nebo čištění odpadních vod.
