Cirkulární ekonomika má potenciál ke zmírnění klimatických změn – zavedení jejích principů v Evropě může přinést až 45% snížení emisí skleníkových plynů. Nutnou potřebu změny si uvědomují i výrobci pěnového polystyrenu (EPS), a proto se rozhodli navázat spolupráci s Institutem cirkulární ekonomiky INCIEN. Cílem společného projektu bylo zmapomat materiálové toky EPS a získat komplexní pohled na situaci v ČR. Rok 2021 bude ve znamení implementace dosažených nálezů a realizace potřebných kroků ke zlepšení současné situace.
Sdružení EPS ČR již v roce 2018, jako člen Evropského sdružení výrobců expandovaného polystyrenu (EUMEPS), přistoupilo k dobrovolnému cíli v oblasti recyklace. Tím je navýšení současné míry sběru a recyklace odpadního pěnového polystyrenu až na 50 % v roce 2025. Tímto krokem se Sdružení EPS přiblíží k naplnění principů cirkulární ekonomiky.
Základním předpokladem pro dosažení zmíněného cíle je dobrá znalost současné situace. Proto sdružení ve spolupráci s organizací INCIEN v roce 2020 zmapovalo nejen materiálové toky EPS, ale také hlavní překážky, které dnes brání efektivnímu třídění a recyklaci tohoto materiálu v tuzemsku. Analýza zahrnuje informace získané od subjektů, jež se podílí na produkci, distribuci, sběru, dotřiďování či recyklaci pěnového polystyrenu.
„Díky spoluprácis organizací INCIEN se nám podařilo zmapovatsituaci s odpadním EPS v ČR a nyní se můžeme soustředit na zlepšení podmínek a odstraňování identifikovaných bariér pro dosažení našeho závazku vůči Evropské komisi z roku 2018. Ukazuje se, že bez motivačního legislativního nastavení odpadového prostředí a bez zapojení široké veřejnosti do sběru odpadního obalového EPS se neobejdeme.“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Co je to pěnový polystyren a k čemu se nejčastěji používá?
Pěnový polystyren je jedním z nejrozšířenějších obalových materiálů na trhu. Mezi jeho hlavní přednosti patří pevnost, lehkost a tvarovatelnost. Dále je využíván především pro své výborné tepelné i zvukové izolační vlastnosti. Materiál je zdravotně nezávadný, takže je možné ho využívat i ve zdravotnictví nebo potravinářství. Je odolný vůči vodě a povětrnostním vlivům, plísním i mikrobům. Jeho unikátní schopnost pohlcovat rázy z něj činí jeden z nejlepších obalových materiálů pro elektroniku, bílé zboží, přepravu jídla nebo zdravotnického materiálu. V neposlední řadě má i dlouhou životnost.
„EPS se jako obal stává odpadem v řádech měsíců. Ve stavebnictví má požadovanou minimální životnost 25 let, ale ve skutečnosti běžně vydrží po dobu 50 i více let. Z pohledu cirkulární ekonomiky je zásadní to, že je pěnový polystyren dobře recyklovatelným materiálem. EPS je ve své konečné podobě tvořen až z 98 % vzduchem a 2 % polymerem,“ doplňuje Pavel Zemene.
Pěnový nebo také expandovaný polystyren, zkráceně EPS, byl na trh poprvé uveden v roce 1952 v Německu. Dnes má celou škálu různého uplatnění.
„Dle informací Sdružení EPS ČR je roční spotřeba tohoto materiálu v Česku přibližně 62 tis. tun (2019). Nejvíce se ho spotřebuje ve stavebnictví (cca 85 %), kde je využíván jako materiál zajišťující tepelnou i zvukovou izolaci budov. Druhou hlavní aplikací, kde nachází EPS své uplatnění, je výroba obalů (12 %),“ dodává Zemene.
Kromě těchto dvou oblastí se EPS využívá i v dalších aplikacích (3 %), například pro výrobu dětských autosedaček a cyklistických či lyžařských přileb, v oblasti reklamy nebo třeba pro výrobu divadelních a filmových kulis.
