Sdružení EPS ČR přišlo s návrhem na úpravu požární normy, která může přinést značné finanční úspory. Příslušná požární norma (ČSN 73 0810) upravuje mimo jiné možnosti použití jednotlivých druhů izolantů na budovách. V roce 2016 došlo k její změně, která stavebníky nutí k rozsáhlejšímu použití izolantu z minerální vlny. To realizaci zateplovacího systému ve srovnání s levnější variantou z pěnového polystyrenu prodražuje. Nejnovější studie a zkoušky prokázaly, že aktuální požadavky normy jsou zbytečně přísné a na požární bezpečnost budov nemají očekávaný vliv. To dokládá i celoevropské srovnání, ze kterého vyplývá, že ve většině zemí je povoleno kombinovat jednotlivé materiály na fasádách. Všechny evropské země kromě ČR mají také předepsanou šířku požárních bariér pouze na 200 mm. Podle kvalifikovaných odhadů mohou navrhované změny ušetřit minimálně 1 miliardu korun ročně při zajištění stejných úspor energií a při zachování potřebné míry požární bezpečnosti.
Sdružení navrhuje tři jednoduché změny této normy:
- zrušit povinnost instalovat svislé požární bariéry z minerální vlny (viz obr. 1),
- zrušit povinnost instalovat vodorovné požární bariéry z minerální vlny o šířce 90 cm (viz obr.2) a nahradit je šířkou 20 cm,
- připustit možnost zateplit i vysoké budovy až do výšky 22,5 metrů jiným izolantem než minerální vlnou (viz obr. 3).
„Svislé požární bariéry z minerální vlny měly být bariérou proti šíření ohně po fasádě do stran. Je však prokázáno, že oheň se v polystyrenu, který má výrazně nižší teplotu tání, než teplotu vzplanutí, na svislé ploše vodorovně šířit nemůže. Stejně tak se po vyhodnocení provedených zkoušek jeví jako zbytečná instalace vodorovných požárních bariér o výšce 900 mm. O požární odolnosti zateplené budovy rozhoduje primárně odolnost zasklení oken. Požár se šíří přes fasádu z okna do okna směrem vzhůru. Materiálová skladba zateplovacích systémů nebo výška požární bariéry podle poznatků z praxe zásadní vliv nemají,“ vysvětluje Ing. Ladislav Valeš, autor aktuální studie posuzující vliv požadavků ČSN 73 0810 na kontaktní zateplování budov.
„Použití izolantu z minerální vlny pro požární úseky nad výšku 22,5 metru lze technicky odůvodnit – je to úroveň, do které může hasičská technika účinně zasáhnout zvenku. Neznám ale relevantní technický důvod pro to, aby se u vyšších budov předepisoval povinně izolant z minerální vlny již od úrovně přilehlého terénu“, doplňuje Valeš.
Jaké požární předpisy platí napříč Evropou?
Z analýzy, která srovnává požární předpisy mezi evropskými zeměmi, vyplývá, že výškový limit pro použití ETICS s EPS se pohybuje mezi 22 až 40m. Ve většině z porovnávaných zemí je pro izolaci výškových budov povoleno kombinovat EPS a minerální vlnu. Většina zemí má také předepsané horizontální požární bariéry. Kromě ČR, kde je povinná předepsaná šířka požárních bariér 900 mm, mají všechny zmíněné evropské země předepsanou šířku požárních bariér pouze 200 mm. Stejně tak nejsou nikde kromě České republiky předepsané vertikální požární bariéry v ETICS s EPS. Sdružení EPS navrhuje změnu požární normy i s přihlédnutím k těmto faktům.
Náklady na bydlení je třeba snižovat, ne zvyšovat
V době přicházející hospodářské recese vznikají různé plány na podporu ekonomiky. Není ale vždy třeba vytvářet novou legislativu, mnohdy stačí upravit tu stávající, když neúměrně zatěžuje spotřebitele. Pokud budou navrhované změny přijaty, mohou lidé i stát ušetřit přes miliardu korun ročně. Tento odhad vychází z následující kalkulace:
- průměrně se u nás ročně zateplí 15 milionů m2 (vnější tepelně-izolační systémy ETICS),
- změna požární normy v roce 2016 vedla u 15 – 20 % zateplovaných ploch k přesunu od polystyrenu k minerální vlně, tj. celkem 2.250.000 – 3.000.000 m2,
- průměrná cena zateplení z minerální vlny je přitom oproti zateplení z polystyrenu vyšší o 500 – 680 Kč za m2,
- spodní hranice možné úspory tak činí 1.125.000.000 Kč (2.250.000 m2 x 500 Kč).
„Naše požární normy jsou na vysoké úrovni, staví se zde kvalitně a bezpečně. V tomto případě jsme ale zašli zbytečně daleko. Popisované povinné prvky požární bezpečnost již dále nezvyšují, stavebníkům jen komplikují život a stojí miliardy“, říká předseda Sdružení EPS ČR Ing. Pavel Zemene a pokračuje: „navrhovaná změna zároveň nikomu nebere možnost tyto prvky z minerální vlny nadále používat, pouze odstraňuje jejich povinnost a ponechává lidem svobodnou volbu, jaký materiál na zateplení zvolí“.
Návrh na změnu normy předložilo Sdružení EPS ČR koncem června České agentuře pro standardizaci (ČAS), která za tvorbu a správu technických norem odpovídá. Na ní nyní záleží další postup. Klíčovou roli bude hrát Technická normalizační komise číslo 27, která má v rámci ČAS problematiku požární bezpečnosti staveb na starosti. Zasedají v ní odborníci z oborů a organizací, kterých se tato problematika profesně dotýká.
