O realizaci úsporného opatření na snížení spotřeby energií v horizontu tří let uvažuje 6 z 10 Čechů. Zateplení je dle 40 % z nich tím vůbec nejefektivnějším možným úsporným opatřením. Hlavní bariérou, proč tak neučinili doposud, byl pro více než polovinu zájemců nedostatek volných finančních prostředků. Pouze 7 % Čechů by si za aktuálních podmínek vzalo na realizaci úsporných opatření půjčku. Čerpat nízkoúročený úvěr s možností splatnosti až 20 let, který v současnosti připravuje Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí, by ovšem zvážila polovina zájemců, vyplývá z průzkumu.
Současné tempo realizací úsporných opatření snižujících spotřebu energií, zejména pak zateplování, je nevyhovující a mezi odborníky převládá shoda, že je potřeba výrazně zrychlit. Z průzkumu, který realizovala aliance Zateplujeme Česko vyplývá, že téma aktuálně rezonuje ve většině domácností. V horizontu tří let totiž o realizaci zateplení či jiného úsporného opatření uvažují skoro dvě třetiny dotázaných (62 %).
„Průzkum jasně ukazuje, že Češi jsou připraveni jednat, ale v provedení energetických opatření jim brání finanční a byrokratické bariéry. Průmysl, vláda a finanční sektor musí spojit síly, aby realizace byla co nejjednodušší, třeba jako výběr, financování a nákup nového auta,“ říká architektka Marcela Kubů z AVMI.
Nejefektivnější cestou, jak minimalizovat výdaje za energie, je dle 46 % respondentů kombinace zateplení, nových oken s trojskly, fotovoltaiky a menšího tepelného čerpadla. V případě možnosti realizace pouze jednoho opatření by necelých 40 % dotázaných investovalo do zateplení.
„Nejlevnější energie je ta, kterou vůbec nepotřebujeme, a proto je investice do zateplení budovy jednou z nejvýhodnějších forem zhodnocení úspor na trhu. Aktuální návratnost je do 10 let, často i dříve. To je 5x kratší doba, než je samotná životnost opatření,“ uvádí Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR.
Hlavní bariérou, proč se do úsporných opatření zatím nepustili, byl pro polovinu dotázaných nedostatek volných financí. Přílišná byrokracie spojená s čerpáním dotací odradila 27 % respondentů a 17 % uvedlo, že se v dané problematice nevyzná a nerozumí ji.
„Samotný proces je nejlepšízahájit s odborným poradenstvím, ideální variantou je využít zavedených Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS), které jsou pod garancí Ministerstva průmyslu a obchodu. Energetičtí specialisté a popř. i projektanti zde bezplatně poradí, vysvětlí a navrhnou jednotlivé kroky, jak docílit bydlení s nízkou spotřebou energie. Žadateli stejně tak doporučí vhodný dotační titul a vysvětlí postup a způsob podání žádosti. U realizace zateplení je potom vždy potřeba používat certifikované a ověřené stavební materiály a systémy,” říká Pavel Svoboda z Cechu pro zateplovaní budov ČR.
Vysoké úroky u stavebních úvěrů a preferovaný způsob financování
Více než polovina dotázaných (52 %) by případné úsporné opatření financovala kombinací vlastních zdrojů a některého z dotačních programů jako je např. Nová zelená úsporám. Zaplatit úsporné opatření čistě z vlastních zdrojů zvažuje čtvrtina dotázaných. Pouze 7 % Čechů by si ovšem za aktuálních podmínek vzalo na úsporné opatření úvěr, přičemž 18 % dotázaných uvedlo právě vysoké úrokové sazby, jako hlavní důvod, proč se ještě nepustili do realizace žádného úsporného opatření.
Změnit by to mohlo Ministerstvo životního prostředí, které ve spolupráci se SFŽP plánuje k dotaci z programu Oprav dům po babičce nově nabízet i možnost čerpání zvýhodněného úvěru na spolufinancování úsporných opatření. Dle ministra Hladíka budou nízkoúročené úvěry nabízet finanční instituce s licencí ČNB (zejména stavební spořitelny a banky). Úročeny pak budou maximálně polovinou úrokové sazby, platné v aktuálním období pro úvěry na bydlení. V současnosti by se tedy úroky měly pohybovat okolo 3,5 % a doba jejich splatnosti by měla být stanovena až na dvacet let. Oba faktory by se poté měly projevit zejména nízkými měsíčními splátkami.
„To, že jsou nízkoúročené úvěry krok správným směrem, reflektuje i reakce domácností. Za zvýhodněných podmínek by, dle našeho průzkumu, totiž čerpání stavebního úvěru zvážila polovina zájemců o realizaci úsporného opatření,“ uzavírá Zemene.
Průzkum byl realizován skrze platformu Instant Research od IPSOS, na vzorku 840 respondentů.
