Češi mají při mrazech v obývacím pokoji v průměru 21 stupňů, přesto je více než polovině z nich doma alespoň občas zima. Nejvíce mrznou mladé ženy – každou čtvrtou do 35 let trápí chlad pravidelně, zatímco mezi stejně starými muži jen každého jedenáctého. Výrazné rozdíly ukázal průzkum také mezi generacemi. Zatímco více než třetina mladých do 26 let spí v ložnici při 21 stupních a více, mezi lidmi ve věku 54 až 65 let je to pouze 16 %. Pražané začínají topit později – až v listopadu zapnulo vytápění nebo ještě netopilo 36 % z nich, tedy dvakrát více než v ostatních regionech. Pocit chladu přitom souvisí i se stavem budovy. V komplexně zateplených domech je alespoň občas zima 47 % obyvatel, v nezateplených 69 %, vyplývá z průzkumu Sdružení EPS ČR.
Pocit chladu ve vlastní domácnosti zná většina Čechů. Alespoň občas je doma zima 55 % lidí, každého devátého ovšem chlad trápí často nebo neustále. Výrazně častěji přitom mrznou ženy. S častým nebo trvalým pocitem chladu se potýká 16,5 % žen, zatímco mezi muži pouze 6,1 %.
Obsah
Největší rozdíl průzkum odhalil mezi mladými lidmi. Ve věku 18 až 35 let zima doma pravidelně trápí každou čtvrtou ženu (26 %), ale jen přibližně každého jedenáctého muže (9 %). Alespoň občas je přitom zima dokonce více než třem čtvrtinám mladých žen (77 %). U generace ve věku 54 až 65 let už průzkum statisticky významný rozdíl mezi ženami a muži neprokázal.
Rozdíly přitom nelze jednoduše vysvětlit tím, že by ženy doma měly nižší teplotu. Ženy i muži uvádějí v obývacím pokoji v průměru kolem 21 °C a chlad jim podle jejich odpovědí začíná vadit při podobné teplotě, zhruba 19 °C. Přesto i mezi lidmi, kteří mají v obýváku 22 °C a více, pociťuje alespoň občas zimu 54 % žen oproti 41 % mužů.
Ani 22 stupňů nemusí stačit
Většina Čechů (65 %) při mrazech vytápí obývací pokoje na 20 až 22 °C. Každý pátý (21 %) ale uvádí teplotu 19 °C nebo nižší. V ložnicích bývá ještě chladněji. Více než polovina lidí (55 %) spí při venkovních teplotách pod nulou v místnosti, kde je nejvýše 19 °C.
Ani vyšší teplota však automaticky nezaručuje, že se doma budeme cítit příjemně. Dokonce i mezi lidmi, kteří mají v obýváku 22 °C a více, pociťuje téměř polovina (48 %) alespoň občas chlad. Každý sedmý Čech (15 %) má navíc v obýváku stejnou nebo nižší teplotu, než při jaké mu už začíná být zima.
A kdo vlastně doma rozhoduje o nastavení termostatu? V domácnostech, kde žije více lidí, se o teplotě nejčastěji rozhoduje společně (35 %). Samostatně ji určuje 23 % dotázaných, zatímco dalších 15 % přenechává rozhodnutí partnerovi či partnerce.
Mladí častěji mrznou, přesto spí v teplejších ložnicích
Výrazné rozdíly průzkum odhalil také mezi generacemi. Zatímco mezi lidmi ve věku 18 až 26 let pociťuje chlad pravidelně téměř každý pátý (19 %), ve věku 54 až 65 let jde pouze o 5,5 % lidí.
Mladší generace přitom spí ve výrazně teplejším prostředí. Teplotu 21 °C a více má v ložnici 36 % lidí ve věku 18 až 26 let, zatímco mezi respondenty ve věku 54 až 65 let pouze 16 %. Starší respondenti naopak častěji spí v chladnějších místnostech. Teplotu 19 °C a méně uvádí 62 % z nich, mezi nejmladšími jen 42 %.
Pražané začínají topit později
Většina Čechů (64 %) začala letos topit v říjnu. Začátek topné sezóny se ale mezi regiony liší. Pražané jej odkládají častěji – 36 % z nich zapnulo vytápění až v listopadu nebo v době průzkumu ještě netopilo. V ostatních regionech byl tento podíl poloviční (18 %).
V nezateplených domech je lidem zima výrazně častěji
Pocit tepelné pohody souvisí také se stavem budovy. V komplexně zateplených domech a bytech pociťuje chlad alespoň občas 47 % obyvatel. V nezateplených je to už 69 %, tedy více než dvě třetiny.
Ještě výraznější rozdíl se ukazuje u lidí, které zima trápí pravidelně. V nezateplených domech jde o 17 % obyvatel, zatímco v komplexně zateplených pouze o 7 %.
Rozdíly se projevují také v začátku topné sezóny. V nezateplených domech začalo nejpozději do konce října topit 85 % respondentů. Mezi obyvateli zateplených domů naopak čtvrtina (25 %) uvedla, že začala topit až v listopadu nebo v době průzkumu ještě netopila.
„Teploměr říká jen polovinu pravdy. O tom, zda je nám doma příjemně, nerozhoduje jen teplota vzduchu, ale také to, jak teplé jsou stěny, okna a podlahy nebo zda do místnosti netáhne. Dobře zateplený dům drží teplo a má teplejší vnitřní povrchy, takže se v něm při stejné teplotě cítíme lépe. Výsledky průzkumu tomu odpovídají: v zateplených domech lidé pociťují chlad výrazně méně často. Kdo chce mít doma příjemně, měl by proto začít u domu, ne u termostatu,“ říká Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Poznámka: Průzkum byl realizován v listopadu 2026 skrze platformu Instant-Research od IPSOS, zúčastnilo se ho 837 respondentů ve věku 18-65 let.
O Sdružení EPS ČR
Sdružení EPS ČR je národní profesní organizace založená v roce 1998 s cílem podporovat a koordinovat vývoj aplikací z pěnového polystyrenu (EPS), podílet se na tvorbě norem, kontrolovat kvalitu výrobků z EPS, poskytovat konzultace v oblasti výroby a použití výrobků a aplikací z EPS, zvyšovat bezpečnost výrobků z EPS a podílet se na úsporách energie.
Sdružení reprezentuje většinu dodavatelů a zpracovatelů EPS v České republice. Jde o firmy, které celkově zaměstnávají přes 1000 pracovníků a ročně zpracují více než 50 tisíc tun EPS. Sdružení EPS ČR je také členem Evropského sdružení výrobců EPS (EUMEPS).
Snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplení je významným krokem v plnění ekologických závazků České republiky a zároveň cestou k finančním úsporám domácností, firem i veřejného sektoru. Za posledních pět let (2020–24) bylo v ČR zatepleno ročně v průměru 16,5 milionu m2 obvodových stěn s průměrnou tloušťkou izolace 160 mm (Zdroj: CZB, 2024). Jako klíčové izolanty jsou přitom používány fasádní desky z pěnového polystyrenu nebo minerální vlna. Na pěnový polystyren připadá 70 % trhu s vnějšími tepelně-izolačními kompozitními systémy ETICS (zdroj: CZB, 2024). Jeho obliba vychází z toho, že je levnější, má 3x menší uhlíkovou stopu, je lépe manipulovatelný a má stabilní izolační vlastnosti.
Podrobné informace o pěnovém polystyrenu naleznete na www.epscr.cz a o jeho recyklaci na www.recyklujemepolystyren.cz
