Bezpečná recyklace pěnového polystyrenu (EPS) s polyFR

Recyklace je důležitý proces opětovného využití dříve použitých materiálů. Málokdo však ví, že EPS je také velmi dobře a efektivně recyklovatelný materiál, protože obsahuje více než 98 % vzduchu. V oblasti recyklace EPS je cílem dosáhnout úplného zpracování odpadu EPS tak, aby byl životní cyklus výrobků z EPS zcela uzavřen.

Dlouhodobým cílem zemí Evropské unie je snižovat množství produkovaného odpadu a usilovat o jeho opětovné využití nebo recyklaci. Z tohoto důvodu byla v Česku vytvořena nová internetová stránka o třídění a recyklaci polystyrenu, která má za cíl upozornit širokou veřejnost na to, jak správně nakládádat s polystyrenovým odpadem.

Jaké jsou zdroje polystyrenového odpadu a jak lze tento odpad zpracovat?

Zákon o odpadech 541/2020 Sb. neřeší problematiku EPS a odpadního EPS samostatně, ale v kontextu nakládání s plasty a odpadními plasty. Upravuje tři různé oblasti týkající se plastových odpadů, a tedy i EPS.

• Vznik odpadů EPS v souvislosti s výrobou
• Vznik odpadů EPS z používání EPS ve stavebnictví pro izolaci a z demolice zateplených budov.
• vznik odpadů EPS z obalů.

Recyklace odpadu EPS z výroby

Odřezky (a podobné odpady) vznikající přímo ve výrobě nelze považovat za odpad (podle §2 odst. 1 zákona o odpadech), pokud se jich výrobce/držitel nechce zbavit – viz.§ 4 odst. 3 písm. c).

Zpracovatelé využívají odřezky v cyklu přepracování, zejména při výrobě EPS pro stavební účely. Odřezky z desek EPS s novým zpomalovačem hoření lze recyklovat, dokonce i skládkovat. Starší EPS s obsahem HBCDD nelze běžně recyklovat ani skládkovat a musí se zpracovat na nové technologii PSLOOP.EU nebo energeticky využít.

Recyklace odpadního EPS ze stavebnictví

Odpadní EPS ze stavebnictví je stavebním odpadem. Vzniká při různých procesech jako odpad (odřezky) z izolací, z demolic a dekonstrukcí. Původcem tohoto odpadu je buď investor stavebních prací, nebo stavební firma provádějící stavební činnost (nikoliv výrobce EPS) a o nakládání s tímto odpadem se v souladu se zákonem musí postarat původce odpadu. Případné třídění a recyklace odpadů EPS z izolací jde nad rámec povinností vyplývajících ze stávajícího zákona o odpadech 

Co zákon o odpadech 541/2020 Sb. stanovuje o stavebním odpadu (§ 1, § 6 a § 8)?

Původci stavebního a demoličního odpadu jsou povinni při realizaci, údržbě, rekonstrukci či demolicích dodržovat postupy tak, aby byla zajištěna co nejvyšší míra opětovného použití a recyklace tohoto odpadu. Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii, kde se preferuje předcházení vzniku odpadu, následně příprava k opětovnému použití, recyklace a teprve poté jiné využití či odstranění.

Povinnosti původců stavebních odpadů

Nový zákon v kombinaci s prováděcí vyhláškou č. 273/2021 Sb. (§ 42 a příloha 24) stanoví:

• důsledné třídění již na staveništi nebo demoličním místě,
• oddělené shromažďování různých druhů odpadů (např. beton, cihly, omítka, keramika),
• dosažení takové kvality tříděného materiálu, která umožní jeho další využití či recyklaci

Recyklace odpadního EPS ze stavebnictví

Podle zákona nemusí být odpadem (např. odřezky ze zateplení), pokud o tom rozhodne Krajský úřad se souhlasem MŽP.

Zákon o odpadech 541/2020 Sb., § 8 – Vedlejší produkt

„Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud jsou zároveň splněny tyto podmínky:

• vzniká jako nedílná součást výroby,
• je její další využití zajištěno,
• lze ji využít bez dalšího zpracování nad rámec běžné výrobní praxe,
• využití je v souladu s právními předpisy ČR nebo přímo použitelnými předpisy EU,
• jsou splněna kritéria (pokud je stanoví vyhláška nebo právní předpis) a ověřeno vhodným způsobem, včetně dokumentace. 

Ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu mohou pravomocí vyhlášky stanovit podrobné kritériální požadavky pro jednotlivé materiály (např. kvalita, účel, jak se ověřuje vhodnost atd.).

Základem pro recyklaci však je, že výrobek neobsahuje nebezpečné látky, které by se recyklací dále šířily v životním prostředí. Ve stavebnictví se do roku 2015 používal ke snížení hořlavosti zpomalovač hoření HBCDD, který byl podle takzvané Stockholmské dohody klasifikován jako perzistentní organická látka. Od října 2015 přešli všichni členové Sdružení EPS ČR na výrobu a zpracování suroviny s jiným, ekologicky šetrným zpomalovačem hoření – zhášedlo polyFR.

Recyklace odpadů EPS z demolic

Odpady z demolic: vzhledem k tomu, že aplikace EPS s HBCDD v izolacích s ETICS se začaly ve větším měřítku používat až po roce 1990 a životnost těchto tepelných izolací je min. 50 let, lze větší množství demolic EPS s obsahem HBCDD očekávat po roce 2040.

Jedinou možností využití těchto odpadů je energetické využití nebo nověji  fyzikálně-chemická recyklace v rámci iniciativy PolyStyreneLoop nebo energetické využití. Tato technologie byla zahrnuta do Basilejské úmluvy UNEP jako nejlepší dostupná recyklační technologie pro nakládání s odpady obsahujícími HBCDD (BAT).

Recyklace odpadního EPS z obalů

V obalovém sektoru se EPS uplatňuje ve formě lehkých tvarovek, např. jako ochranné obaly pro citlivé zboží, zejména domácí elektroniku a tzv. bílé zboží. V těchto aplikacích se používá EPS bez zhášedla, který je schválen i pro použití ve styku s potravinami.

Tyto odpady EPS lze zpracovávat recyklací, energetickým využitím a v Česku také skládkováním. Obaly z EPS končí v systému nakládání s komunálním odpadem buď ve směsném komunálním odpadu, nebo ve žluté popelnici jako tříděné plasty (katalogové číslo 15 01 02).

Odpovědnost za zavedení a realizaci tříděného sběru složek komunálního odpadu, včetně plastů, nese obec.