Více než třetina Čechů není během léta spokojena s teplotou ve svém bytě či domě a pro 16 % představují vysoké teploty dokonce nesnesitelný problém. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro alianci Zateplujeme Česko. S přibývajícími vlnami veder přitom roste význam opatření, která pomáhají přehřívání budov předcházet. Jedním z nich je kvalitní zateplení, které v létě omezuje pronikání tepla do interiéru a v zimě naopak snižuje tepelné ztráty. Na rozdíl od klimatizace navíc funguje bez spotřeby energie na samotný provoz.
Obsah
Česká republika se v posledních letech potýká s vysokými letními teplotami a častými vlnami veder. Například v roce 2024 zaznamenali meteorologové na území Česka 57 tropických dnů, kdy teplota alespoň na jedné měřicí stanici dosáhla 30 °C. Rok 2024 byl zároveň nejteplejším v historii měření. Ani léto 2025 se vysokým teplotám nevyhnulo, podle Českého hydrometeorologického ústavu přineslo 35 tropických dnů.
Horko přitom nepředstavuje pouze otázku pohodlí, ale může mít také závažné zdravotní dopady, zejména u seniorů, malých dětí a chronicky nemocných. Podle odborných odhadů zemřelo v Evropě v roce 2022 v souvislosti s extrémně vysokými teplotami více než 61 tisíc lidí.
Vysoké venkovní teploty se navíc výrazně promítají do prostředí uvnitř budov. Podle průzkumu agentury STEM pro alianci Zateplujeme Česko, jehož výsledky analyzovalo také Sdružení EPS ČR, není více než třetina lidí ve vlastnickém bydlení během léta spokojena s teplotou ve svém bytě či domě. Celkem 16 % respondentů dokonce uvedlo, že je pro ně teplota v domácnosti po významnou část léta neúnosná.
„Účinným způsobem, jak se chránit před letními vedry, je kvalitní zateplení domu, tedy tepelná izolace fasády. Mnoho lidí si ji však stále spojuje pouze s opatřením proti úniku tepla v zimě. V létě ovšem působí opačně, jako bariéra proti pronikání tepla do interiéru, ve kterém naopak pomáhá udržet chladnější prostředí,“ uvádí Pavel Zemene, předseda Sdružení EPS ČR.
Zateplení pomáhá chránit domácnost i během léta
Správně navržené a realizované zateplení dokáže v kombinaci s účinným zastíněním oken a vhodným větráním snížit teplotu v interiéru i o několik stupňů. Význam má zejména u budov, které se během dne výrazně přehřívají a v noci nemají dostatečné možnosti ochlazení.
Tepelná izolace omezuje prostup tepla obvodovými stěnami a pomáhá tak udržovat stabilnější vnitřní teplotu. Její přínos přitom není omezen pouze na letní měsíce. V zimě snižuje tepelné ztráty, a tím i spotřebu energií potřebných k vytápění.
Jedním z nejrozšířenějších materiálů pro zateplování budov v České republice je pěnový polystyren (EPS), který nabízí dobré tepelně-izolační vlastnosti, nízkou hmotnost a dlouhou životnost.
Zateplení, nebo klimatizace? Rozdíl je především v dlouhodobých nákladech
Podle průzkumu STEM má klimatizaci v domácnosti 12 % respondentů a dalších 20 % o jejím pořízení uvažuje. Přestože klimatizace dokáže vnitřní prostory účinně ochlazovat, její provoz je spojen s další spotřebou elektřiny a pravidelnými náklady.
„Na rozdíl od klimatizace, která ochlazuje již ohřátý vzduch v interiéru, funguje izolace fasády především jako prevence. Omezuje pronikání tepla přes obvodové stěny do vnitřních prostor. Důležité je vnímat rozdíl také z pohledu spotřeby energií a dlouhodobých nákladů. Zateplení nevyžaduje žádnou energii na svůj provoz a zároveň pomáhá snižovat náklady na vytápění během zimy,“ vysvětluje Zemene.
Podle modelových výpočtů mohou roční náklady na provoz domácí klimatizace dosahovat přibližně 4 až 13 tisíc korun, a to bez započítání pravidelného servisu. Konkrétní částka závisí především na výkonu zařízení, intenzitě jeho využívání a ceně elektřiny.
Zateplení oproti tomu představuje vyšší jednorázovou investici, jejíž přínosy se projevují dlouhodobě. Kromě lepšího tepelného komfortu během léta přináší úspory za vytápění a přispívá ke snížení energetické náročnosti celé budovy.
Na zateplení lze získat státní podporu
Investici do zateplení může domácnostem usnadnit také program Nová zelená úsporám, který v roce 2026 prošel změnami. Přímé dotace na energeticky úsporná opatření jsou nově určeny především zranitelným domácnostem, zatímco ostatní vlastníci mohou využít podporu formou bezúročných úvěrů.
Výsledná návratnost zateplení závisí na rozsahu renovace, původním technickém stavu budovy, spotřebě energií i dostupné formě podpory. Jeho životnost však zpravidla dosahuje několika desítek let, takže úspory a vyšší komfort bydlení mohou majitelé využívat dlouhodobě.
„Zateplení je investicí, kterou není dobré posuzovat pouze podle okamžité úspory nákladů na vytápění. Vedle nižší spotřeby energií přináší také příjemnější vnitřní prostředí po celý rok. S rostoucím výskytem letních veder je právě ochrana domácností před přehříváním stále důležitějším argumentem,“ uzavírá Zemene.
