Zbytečně přísná novela požárních předpisů a složité nastavení Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) sloužícího k financování renovací bytových domů mimo Prahu. To jsou dva hlavní důvody stojící za poklesem meziroční spotřeby pěnového polystyrenu (EPS) o 1,9 % na necelých 28 tisíc tun v pololetí roku 2017.
Za první čtyři měsíce roku byl přitom pokles dokonce 10%. Následné oživení stavebnictví a nedostatek izolace PUR na ploché střechy v květnu a červnu však vyrovnaly většinu tohoto poklesu. Nepříznivý vývoj je způsoben především zpřísněním podmínek pro požární bariéry u bytových domů, které přinesla novela normy ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb platná od 1. srpna 2017. Přestože v Německu, Rakousku či na Slovensku upravuje norma protipožární pruh minerální vlny na povinných 200 milimetrů, v ČR vyžaduje 900 milimetrů. U domů s požární výškou nad 22,5 metru navíc není možné kombinovat zateplovací systém ETICS s EPS a s minerální vatou.
Obsah
Rekonstrukce bytového domu se prodraží o více než 10 %
Předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene vnímá tento problém nejen z obchodního hlediska, ale především pro negativní dopady na konečné spotřebitele. Těm se nyní kvůli novému požárnímu předpisu a povinné aplikaci širokého pruhu minerální vlny může prodražit rekonstrukce bytových domů o více než 10 %. Zdražení pocítí nejvíce obyvatelé bytových domů s výškou mezi 12 a 22,5 m včetně, u nichž je nově potřeba použít vodorovné 900 mm široké požární bariéry třídy reakce na oheň A1 nebo A2 mezi každým podlažím.
„Novým požadavkům požárních předpisů vyhoví zpravidla požární bariéry z minerální vlny, které mají za úkol snížit či eliminovat riziko rozšíření požáru po fasádě. Obyvatelům bytových domů však tyto požadavky přinesou nemalé výdaje, uvážíme-li, že minerální vlna je výrazně nákladnějším izolantem než pěnový polystyren. Pro představu, u bytového domu s výškou 19,6 metru, 8 nadzemními podlažími a jedním vchodem přesahuje cena zateplení s minerální vlnou 2 miliony Kč. To je o 220 000 Kč (cca 12 %) více než při použití alternativních řešení s polystyrenem,“ vypočítává Zemene.
Jedním z možných řešení je použití ekvivalentních řešení odzkoušených v požární laboratoři.
„Ekvivalentních řešení vyhovujících požární zkoušce ISO 13 785-1 již existuje celá řada. Spočívají například v izolaci ostění a nadpraží požárně odolným tepelně izolačním materiálem nebo zúžením bariéry z 900 na 200 mm. Tato řešení umožňují stavebníkům i nadále v maximální míře využívat ekonomických výhod zateplení prostřednictvím polystyrenových desek, a to při zachování vysoké požární bezpečnosti,“ vysvětluje Zemene.
Složité nastavení dotačního programu IROP
Pokles spotřeby pěnového polystyrenu ovlivnil také Integrovaný regionální operační program (IROP), který lze použít na financování renovací bytových domů mimo Prahu.
„Program byl velmi administrativně náročný, takže jen vyplnění žádosti bylo pro mnohé majitele bytových domů téměř nemožné. Ministerstvo pro místní rozvoj spravující program sice na jaře administrativu zjednodušilo, pozitivní efekt na spotřebu polystyrenu to však zřejmě bude mít až ve druhé polovině roku. Změny podniknuté ke zjednodušení programu navíc z mého pohledu nebyly dostatečně komunikovány,“ uzavírá Zemene.
V IROPu je k letošnímu roku k dispozici celkem 17 miliard Kč a žádat mohou i bytové domy o několika málo bytech.
