Pěnový polystyren (EPS) jako klíčový materiál čisté průmyslové dohody pro konkurenceschopnou a cirkulární Evropu

Evropský průmysl se nachází v období mimořádně silného tlaku, kdy se ambiciózní klimatické cíle, vysoké ceny energií, globální konkurence a roztříštěná regulace setkávají v jednom čase. Čistá průmyslová dohoda Evropské unie vzniká právě jako reakce na tuto situaci a představuje pokus propojit ochranu klimatu s udržením průmyslové základny, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Zásadní otázkou však zůstává, zda se evropské průmyslové strategie dokáží opřít o reálné, ověřené a dostupné materiály, nebo zda budou formovány především teoretickými představami a zjednodušenými zkratkami.

Pěnový polystyren (EPS) v tomto kontextu vystupuje jako materiál, který již dnes prokazatelně přispívá k energetickým úsporám, cirkularitě i dostupnosti řešení pro občany. Přesto bývá v průmyslových a dotačních rámcích často opomíjen, a to navzdory své dlouhodobé přítomnosti v evropském stavebnictví, balení i recyklačních systémech.

Současný stav evropského průmyslu a fragmentovaná realita trhu

Evropská průmyslová realita je dnes charakterizována nerovnováhou mezi politickými ambicemi a ekonomickými podmínkami. Průmysl má být současně dekarbonizován, digitalizován a globalizovaně konkurenceschopný, avšak v prostředí, kde ceny energií zůstávají nestabilní a regulatorní rámec se liší stát od státu, se tyto cíle dostávají do přímého konfliktu.

Pěnový polystyren (EPS) je v Evropě široce používán zejména ve dvou hlavních oblastech, v oblasti tepelných izolací budov a v oblasti ochranných a chladicích obalů. Evropský sektor pěnového polystyrenu (EPS) tvoří ucelený hodnotový řetězec, který zahrnuje výrobce surovin, zpracovatele, výrobce finálních produktů, logistické subjekty i specializované recyklátory. Tento řetězec je do značné míry lokalizovaný v Evropě a opírá se o malé a střední podniky, což z něj činí důležitou součást regionálních ekonomik.

Přehled základních charakteristik sektoru pěnového polystyrenu (EPS) v Evropě

Oblast použití	Klíčová funkce	Hlavní přínos pro EU
Tepelná izolace budov	Snížení energetické náročnosti	Úspory energie, snížení emisí CO₂
Ochranné a chladicí obaly	Ochrana zboží a teplotní stabilita	Omezení plýtvání, efektivní logistika
Recyklace a cirkularita	Opětovné využití materiálu	Snížení spotřeby primárních surovin
Lokální výroba	Evropské výrobní kapacity	Zaměstnanost, průmyslová odolnost

Navzdory těmto přínosům je pěnový polystyren (EPS) často vynecháván ze strategických rámců a finančních nástrojů, což omezuje jeho další rozvoj a zpomaluje plné využití jeho potenciálu v rámci Čisté průmyslové dohody.

Nerovnoměrná infrastruktura a rozdíly mezi členskými státy EU

Jedním z dnes nejpalčivějších problémů evropského oběhového hospodářství je nerovnoměrná dostupnost sběrné a recyklační infrastruktury. V některých částech Evropy již dnes fungují vyspělé systémy, které dokazují technickou i ekonomickou proveditelnost cirkulárního nakládání s pěnovým polystyrenem (EPS). V jiných státech však stále chybí základní logistické a technologické zázemí.

Tato roztříštěnost vytváří strukturální překážky pro investice, inovace a jednotný vnitřní trh. Zároveň oslabuje důvěru průmyslu v dlouhodobou stabilitu evropské průmyslové politiky.

Příklad rozdílů v míře recyklace obalového pěnového polystyrenu (EPS) v Evropě

Země nebo region	Přibližná míra recyklace	Stav infrastruktury
Severské státy	Více než 70 %	Vyspělá, funkční
Portugalsko	Více než 70 %	Stabilní systém
Část střední a východní Evropy	Výrazně nižší	Nedostatečná nebo rozvíjející se
Některé jižní regiony EU	Nestabilní	Fragmentovaná

Z těchto rozdílů je zřejmé, že technologie nejsou hlavním problémem, tím zásadním faktorem je absence koordinovaného evropského rámce, který by podporoval rozvoj cirkulární infrastruktury ve všech členských státech, nikoli pouze v těch technologicky nejpokročilejších.

Regulační nerovnováha, dovozy a tlak na evropské výrobce

Evropští výrobci pěnového polystyrenu (EPS) působí v prostředí nejpřísnějších environmentálních, bezpečnostních a chemických regulací na světě. Tyto požadavky zajišťují vysokou úroveň ochrany zdraví, životního prostředí a kvality výrobků, zároveň však zvyšují výrobní náklady.

Současně narůstá dovoz polystyrenových surovin a výrobků ze zemí mimo Evropskou unii, kde jsou tyto standardy nižší nebo slabě vymáhané. Vzniká tak stav, kdy jsou evropští producenti penalizováni za dodržování pravidel, zatímco neevropská konkurence profituje z nižších nákladů a snazšího přístupu na vnitřní trh EU.

Tato situace je dlouhodobě neudržitelná a ohrožuje průmyslovou suverenitu Evropy, zejména v sektorech, které jsou strategické pro energetickou transformaci a dostupné bydlení.

Klíčové přínosy pěnového polystyrenu (EPS) pro cíle Čisté průmyslové dohody

Energetická účinnost a dekarbonizace budov

Jedním z největších přínosů pěnového polystyrenu (EPS) je jeho role ve snižování energetické náročnosti budov. Správně navržené a provedené izolační systémy umožňují výrazně omezit spotřebu energie na vytápění i chlazení, a tím přímo přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů v evropském stavebním fondu.

Pěnový polystyren (EPS) se vyznačuje dlouhou životností odpovídající životnosti samotné stavby, bez potřeby dodatečné údržby nebo výměny. Tato stabilita z něj činí materiál vhodný pro dlouhodobé strategie renovací a novostaveb.

Shrnutí přínosů pěnového polystyrenu (EPS) v oblasti budov

Kritérium	Přínos
Tepelná vodivost	Stabilní a ověřená
Životnost	Po celou dobu životnosti budovy
Nákladová efektivita	Vysoká
Dostupnost řešení	Vhodné i pro sociální bydlení
Přínos pro klimatické cíle	Přímé snížení emisí

Zásadní je rovněž skutečnost, že pěnový polystyren (EPS) umožňuje realizaci energeticky úsporných opatření i v regionech zatížených energetickou chudobou, což posiluje sociální rozměr klimatické transformace.

Ochranné a chladicí obaly jako pilíř strategických hodnotových řetězců

Vedle stavebnictví představuje pěnový polystyren (EPS) zásadní materiál také v oblasti ochranných a chladicích obalů. Tyto aplikace nejsou okrajové, ale tvoří kritickou infrastrukturu pro potravinářství, farmaceutický průmysl, zdravotnictví, elektrotechniku a logistiku citlivých výrobků. Funkce obalu zde není estetická, ale bezpečnostní, hygienická a energetická.

Pěnový polystyren (EPS) v obalech kombinuje nízkou hmotnost, výborné izolační vlastnosti a vysokou mechanickou ochranu. Díky tomu dochází ke snížení emisí v dopravě, k omezení poškození zboží a ke stabilizaci chladicích řetězců bez nadměrné spotřeby energie či chladicích médií. Tím se EPS stává materiálem s přímým dopadem na potravinovou bezpečnost a snížení plýtvání, což jsou oblasti, které Evropská unie dlouhodobě považuje za strategické.

Zásadní význam má také skutečnost, že pěnový polystyren (EPS) patří mezi málo plastových obalových materiálů, které jsou dnes prokazatelně recyklovány v praxi a ve velkém objemu, nikoli pouze z hlediska teoretické recyklovatelnosti.

Přínosy obalového pěnového polystyrenu (EPS) v logistice a bezpečnosti

Oblast	Funkční přínos	Systémový dopad
Chlazené řetězce	Stabilní teplota	Ochrana potravin a léčiv
Nízká hmotnost	Nižší emise z dopravy	Efektivní logistika
Mechanická ochrana	Minimalizace poškození	Snížení odpadu
Hygiena	Bezpečný kontakt s potravinami	Ochrana zdraví
Recyklace	Opětovné využití materiálu	Oběhové hospodářství

Evropské zkušenosti potvrzují, že tam, kde existuje sběr a logistika, lze pěnový polystyren (EPS) efektivně vracet zpět do výroby, a to jak v obalových, tak stavebních aplikacích. Tyto uzavřené materiálové toky představují praktickou realizaci cílů cirkulární ekonomiky.

Cirkularita v praxi, nikoli v teorii

Debata o oběhovém hospodářství je v evropském prostoru často vedena na úrovni konceptů a strategií. Pěnový polystyren (EPS) však nabízí příklady skutečné cirkularity realizované v provozním měřítku. V několika evropských zemích již fungují systémy zpětného odběru, třídění a recyklace EPS, které zahrnují jak obaly, tak stavební odpad včetně demoličních materiálů.

Moderní technologie umožňují mechanickou recyklaci i pokročilé chemické zpracování, díky nimž lze z použitého pěnového polystyrenu (EPS) vyrábět nové suroviny s vysokou kvalitou. Tyto procesy snižují závislost na primárních fosilních zdrojích a přispívají k materiálové soběstačnosti evropského průmyslu.

Přehled klíčových aspektů cirkularity pěnového polystyrenu (EPS)

Kritérium	Stav v EU
Technická recyklovatelnost	Ověřená
Recyklace ve velkém měřítku	Ano, v několika státech
Využití recyklátu	Obaly i stavebnictví
Dostupnost technologie	Existující a škálovatelná
Bariéry	Infrastruktura a regulace

Z těchto faktů vyplývá, že hlavním limitem není materiál ani technologie, ale politické a ekonomické nastavení. Pokud evropské politiky umožní rozvoj sběrných systémů a stabilní poptávku po recyklovaných materiálech, může se pěnový polystyren (EPS) stát jedním z pilířů prakticky fungující cirkulární ekonomiky.

Dostupnost, lokální výroba a role malých a středních podniků

Strukturálním rysem evropského sektoru pěnového polystyrenu (EPS) je jeho silné ukotvení v lokální výrobě. Produkce EPS probíhá převážně v Evropě, často v regionech mimo hlavní průmyslová centra, a je založena především na malých a středních podnicích. Tyto firmy tvoří páteř lokálních ekonomik, zajišťují pracovní místa a podporují regionální rozvoj.

Tato decentralizovaná struktura však zároveň činí sektor citlivým na výkyvy cen energií a regulatorní nejistotu. Pokud má Čistá průmyslová dohoda skutečně posílit evropský průmysl, musí zohlednit realitu těchto podniků a vytvořit podmínky, které jim umožní investovat do inovací a cirkularity.

Socioekonomický význam pěnového polystyrenu (EPS)

Faktor	Dopad
Typ podniků	Převážně malé a střední
Umístění výroby	Lokální, regionální
Zaměstnanost	Tisíce pracovních míst
Dodavatelské řetězce	Krátké a stabilní
Odolnost	Vysoká při férových podmínkách

Důležitým aspektem je rovněž cenová dostupnost. Pěnový polystyren (EPS) patří mezi nákladově nejefektivnější materiály ve své kategorii, což umožňuje realizovat energeticky úsporná opatření a bezpečné balení zboží bez neúměrného zatížení veřejných rozpočtů či domácností.

Hlas průmyslu jako zdroj praktických zkušeností

Zkušenosti evropských výrobců, zpracovatelů a recyklátorů ukazují, že průmysl je připraven přispět k naplnění cílů Čisté průmyslové dohody, pokud bude mít k dispozici stabilní rámec. Firmy v sektoru pěnového polystyrenu (EPS) již dnes investují do zvyšování energetické účinnosti výroby, do recyklace a do vývoje materiálů s nižší environmentální stopou.

Opakujícím se tématem napříč celým hodnotovým řetězcem je nutnost technologické neutrality. Politiky, které předem definují „vhodné“ a „nevhodné“ materiály bez ohledu na jejich životní cyklus, mohou vést k neefektivním řešením a ke zbytečné ztrátě průmyslového potenciálu.

Doporučení pro efektivní naplnění Čisté průmyslové dohody

Aby evropská průmyslová politika skutečně přinesla výsledky, je nezbytné přijmout inkluzivní a výkonově orientovaný přístup k materiálům. Pěnový polystyren (EPS) splňuje klíčová kritéria cirkularity, dostupnosti i technické výkonnosti a měl by být explicitně zahrnut do strategických dokumentů a nástrojů Evropské unie.

Přehled klíčových doporučení

Oblast politiky	Směřování
Materiálová politika	Technologická neutralita
Financování	Přístup k evropským fondům
Cirkularita	Podpora infrastruktury
Obchod	Férová hospodářská soutěž
Sociální aspekt	Dostupné bydlení a energie

Evropské strategie by měly zohledňovat nejen emise a recyklovatelnost, ale také dostupnost, regionální přidanou hodnotu a sociální dopady. Právě v tomto širším rámci se ukazuje skutečná hodnota pěnového polystyrenu (EPS).

Směrem k odolné a konkurenceschopné Evropě

Čistá průmyslová dohoda představuje příležitost redefinovat vztah mezi průmyslem, klimatem a společností. Úspěch však nebude záviset na vylučování osvědčených materiálů, ale na jejich smysluplné integraci do moderních, cirkulárních řešení.

Pěnový polystyren (EPS) prokazatelně přispívá k energetické účinnosti budov, k bezpečnosti strategických obalů, k rozvoji oběhového hospodářství i k sociální dostupnosti řešení. Pokud má Evropa zůstat průmyslově silná, technologicky suverénní a sociálně soudržná, musí tyto vlastnosti uznat a systematicky podporovat.

V dalším výstupu budu plynule pokračovat úplným závěrem a detailním rozpracováním doporučení, opět bez zkracování a s cílem maximálně využít veškerý obsah původní publikace.

Detailní rozpracování doporučení pro evropskou průmyslovou politiku

Aby Čistá průmyslová dohoda naplnila svůj potenciál a nepřinesla pouze deklaratorní cíle, ale reálné výsledky v průmyslové praxi, je nutné přistoupit k materiálové politice systematicky a bez předpojatosti. Publikace, z níž článek vychází, opakovaně zdůrazňuje, že pěnový polystyren (EPS) již dnes splňuje řadu kritérií, která Evropská unie sama definuje jako klíčová pro čistý, konkurenceschopný a odolný průmysl.

Uznání pěnového polystyrenu (EPS) jako cirkulárního materiálu v evropských strategiích

Prvním zásadním krokem je formální a explicitní uznání pěnového polystyrenu (EPS) jako cirkulárního materiálu v evropských průmyslových a environmentálních politikách. EPS je recyklovatelný, je reálně recyklován a je vyráběn převážně v Evropě. Tyto vlastnosti jej řadí mezi materiály, které by měly mít plnohodnotné místo v konceptech, jako je Čistá průmyslová dohoda, balíček chemického průmyslu či pravidla pro zelené veřejné zakázky.

Bez tohoto uznání zůstávají mnohé investice do recyklace a inovací v oblasti EPS vystaveny nejistotě, což brzdí jejich další rozvoj.

Zachování technologické neutrality jako základního principu

Jedním z nejčastěji artikulovaných požadavků napříč evropským průmyslem je technologická neutralita. Evropské politiky by neměly předem určovat, které materiály jsou „správné“ a které nikoli, ale měly by vycházet z měřitelných parametrů, jako jsou emise v celém životním cyklu, skutečná recyklovatelnost, životnost výrobků a jejich ekonomická dostupnost.

Pěnový polystyren (EPS) v těchto kritériích obstojí velmi dobře, zejména pokud je hodnocen v kontextu celé životnosti výrobků a staveb, nikoli jen podle dílčích indikátorů.

Rovný přístup k financování a investičním nástrojům

Pro úspěšnou transformaci průmyslu je nezbytné, aby lehké, recyklovatelné a materiálově efektivní materiály, mezi něž pěnový polystyren (EPS) patří, měly rovný přístup k evropským finančním nástrojům. Patří sem jak programy zaměřené na inovace a výzkum, tak fondy podporující modernizaci průmyslu, recyklaci a rozvoj infrastruktury.

Bez přístupu k těmto nástrojům hrozí, že transformace zůstane nerovnoměrná a geograficky omezená, což prohloubí rozdíly mezi členskými státy.

Podpora cirkulární infrastruktury v celé Evropské unii

Dalším klíčovým doporučením je systematická podpora sběru, třídění a recyklace pěnového polystyrenu (EPS) ve všech členských státech. Zkušenosti z vyspělějších regionů prokazují, že technologie existují a že cirkulární modely jsou ekonomicky proveditelné. Chybí však jednotný rámec, který by umožnil jejich plošné rozšíření.

Přehled klíčových oblastí podpory cirkularity EPS na úrovni EU

Oblast	Potřebný krok
Sběr	Harmonizované systémy
Logistika	Regionální zpracování
Recyklace	Investice do kapacit
Trh	Stabilní poptávka po recyklátu
Regulace	Jednotná pravidla

Bez této podpory zůstane oběhové hospodářství fragmentované a jeho přínos omezený.

Integrace dostupnosti a odolnosti do hodnoticích kritérií

Jedním z nejsilnějších argumentů pro využívání pěnového polystyrenu (EPS) je jeho cenová dostupnost při zachování vysoké technické úrovně. Evropské politiky by proto měly hodnotit nejen environmentální parametry, ale také schopnost materiálů přispívat k dostupnému bydlení, snižování energetické chudoby a sociální soudržnosti.

Pěnový polystyren (EPS) v tomto ohledu umožňuje realizovat energeticky úsporná opatření v měřítku, které by s dražšími alternativami nebylo možné.

Posílení trhu a férových obchodních podmínek

Zajištění konkurenceschopnosti evropského průmyslu vyžaduje důsledné uplatňování evropských pravidel i na dovážené materiály a výrobky. Pokud má být evropský trh otevřený, musí být zároveň spravedlivý. To znamená, že dovoz pěnového polystyrenu (EPS) a příbuzných surovin musí splňovat stejné environmentální, bezpečnostní a kvalitativní standardy, jaké platí pro evropské výrobce.

Bez těchto opatření hrozí eroze průmyslové základny EU a ztráta strategické autonomie.

Směřování k férové, odolné a klimaticky odpovědné průmyslové politice

Závěrečná část publikace i celý tento článek jasně ukazují, že budoucnost evropské průmyslové politiky nespočívá v jednostranných řešeních. Úspěch klimatické transformace je neoddělitelný od úspěchu průmyslu, zaměstnanosti a dostupnosti řešení pro občany.

Pěnový polystyren (EPS) představuje materiál, který je pevně zakořeněn v evropských hodnotových řetězcích, je výsledkem dlouhodobých inovací a prokazatelně přispívá k:
 – energetické účinnosti budov
 – bezpečnosti potravin a léčiv
 – rozvoji oběhového hospodářství
 – dostupnosti bydlení
 – regionální zaměstnanosti

Evropa má možnost stavět svou budoucnost na materiálech, které již dnes fungují, jsou dostupné a podporují klimatické cíle bez zbytečných sociálních a ekonomických nákladů. Pokud budou politická rozhodnutí vycházet z výkonu a reality, nikoli z předpokladů, může se pěnový polystyren (EPS) stát jedním ze stavebních kamenů moderní, odolné a konkurenceschopné Evropy.

Závěrečné zhodnocení

Je zřejmé, že  pěnový polystyren (EPS)materiál představuje jednu z nejlépe připravených technických opor pro Čistou průmyslovou dohodu. Splňuje současně tři klíčové požadavky evropské politiky – energetickou účinnost, cirkularitu a socioekonomickou dostupnost – a navíc je pevně zakotven v evropském průmyslovém ekosystému.

V oblasti budov umožňuje pěnový polystyren (EPS) dosahovat hlubokých úspor energie při vytápění a chlazení, a to díky stabilním tepelněizolačním parametrům, velmi dlouhé životnosti a snadné aplikaci v kontaktních zateplovacích systémech. Z hlediska klimatické politiky to znamená trvalé snížení emisí skleníkových plynů v sektoru, který patří k nejenergeticky náročnějším. Z hlediska sociální politiky přináší pěnový polystyren (EPS) možnost realizovat kvalitní zateplení i v segmentu sociálního a dostupného bydlení, protože nabízí mimořádně příznivý poměr ceny a výkonu.

V oblasti obalových aplikací se pěnový polystyren (EPS) ukazuje jako strategický materiál pro potravinové řetězce, farmaceutický sektor a logistiku citlivých výrobků. Kombinace nízké hmotnosti, vysoké mechanické ochrany a špičkových izolačních vlastností umožňuje:

• udržet stabilní teplotu v chladicích řetězcích,
  
  
• výrazně omezit poškození zboží a s ním spojený odpad,
  
  
• snížit emise v dopravě díky nižší hmotnosti obalů.
  
  

Z pohledu oběhového hospodářství je pěnový polystyren (EPS) materiálem, který už dnes prokazatelně funguje v reálných recyklačních tocích, nikoli pouze v teoretických scénářích. Mechanická i pokročilá chemická recyklace EPS jsou technicky ověřené, kapacity v řadě států fungují v průmyslovém měřítku a materiál se vrací zpět jak do obalových, tak do stavebních aplikací. Hlavní překážkou proto není technologie, ale nedostatečná infrastruktura a nekoherentní regulace v části členských států.

Neméně významná je strukturální a regionální role sektoru EPS. Výroba pěnového polystyrenu (EPS) je:

• založena primárně na malých a středních podnicích,
  
  
• geograficky rozptýlená v regionech napříč Evropou,
  
  
• propojená s lokálními dodavatelskými řetězci a zaměstnaností.
  
  

Tato struktura podporuje průmyslovou odolnost, zkracuje dodavatelské řetězce a zvyšuje strategickou autonomii EU, zejména v oblasti stavebnictví a kritické obalové infrastruktury. Zároveň ale činí sektor citlivým na dlouhodobě vysoké ceny energií a regulatorní nejistotu, což podtrhuje potřebu stabilního a technologicky neutrálního politického rámce.

Z analytického hlediska lze shrnout, že pěnový polystyren (EPS):

• významně přispívá k dekarbonizaci budov díky trvalým úsporám energie,
  
  
• zajišťuje bezpečnost a spolehlivost strategických dodavatelských řetězců v potravinářství, zdravotnictví a logistice,
  
  
• prokazatelně funguje v cirkulárních modelech v několika členských státech,
  
  
• posiluje regionální rozvoj a zaměstnanost díky lokálně ukotvené výrobě,
  
  
• umožňuje realizovat klimatické cíle bez extrémních sociálních nákladů, protože je cenově dostupný a technicky vyspělý.
  
  

Pokud má být Čistá průmyslová dohoda skutečně nástrojem pro férovou, odolnou a klimaticky odpovědnou Evropu, je nezbytné, aby pěnový polystyren (EPS byl systematicky uznáván jako klíčový materiál v oblasti energetické účinnosti, cirkulární ekonomiky a průmyslové suverenity. Nejde o materiál minulosti, ale o strategické řešení pro budoucí evropský průmysl, které dokáže spojit klimatickou ambici s ekonomickou realitou i sociální soudržností.

Seznam zkratek a jejich význam

Zkratka	Podrobné a odborné vysvětlení
EPS	Pěnový polystyren (Expanded Polystyrene), lehká buněčná plastová hmota na bázi polystyrenu, tvořená přibližně z 98 % vzduchem a 2 % polymerní matrice. Vyznačuje se nízkou tepelnou vodivostí, dobrou mechanickou odolností, rozměrovou stabilitou a možností přesného tvarování. V evropském kontextu jde o klíčový izolační a obalový materiál s vysokým potenciálem recyklace a opětovného využití v rámci oběhového hospodářství.
EU	Evropská unie, politické a hospodářské společenství evropských států, které vytváří společný legislativní, energetický, klimatický a průmyslový rámec. Pro sektor pěnového polystyrenu (EPS) je EU zdrojem závazných regulací v oblasti chemické legislativy, stavebních předpisů, odpadového hospodářství, oběhového hospodářství a energetické účinnosti budov.
CO₂	Oxid uhličitý, skleníkový plyn vznikající zejména spalováním fosilních paliv, průmyslovými procesy a změnami ve využívání půdy. V klimatické politice EU je CO₂ základní měřenou veličinou pro hodnocení uhlíkové stopy materiálů a budov v průběhu jejich životního cyklu. Úspory energie dosažené použitím pěnového polystyrenu (EPS) vedou ke snížení emisí CO₂ v sektoru budov i dopravy.
EUMEPS	European Manufacturers of Expanded Polystyrene, evropské zastřešující sdružení výrobců pěnového polystyrenu (EPS). Reprezentuje celý hodnotový řetězec EPS od výrobců surovin přes zpracovatele až po recyklátory. EUMEPS poskytuje technické podklady, data a analytické materiály pro evropskou průmyslovou, klimatickou a oběhovou politiku a je klíčovým hlasem sektoru EPS v dialogu s institucemi EU.
Čistá průmyslová dohoda	Čistá průmyslová dohoda (Clean Industrial Deal) je koncepční rámec evropské průmyslové politiky zaměřený na propojení dekarbonizace, digitalizace a zachování konkurenceschopné průmyslové základny v EU. Stanovuje směr pro transformaci energeticky a materiálově náročných odvětví směrem k nízkouhlíkové, cirkulární a technologicky vyspělé ekonomice, přičemž zdůrazňuje potřebu dostupných řešení pro občany a férových podmínek pro evropské výrobce.

Zdroje

Publikace EUMEPS „Securing Europe’s Industrial Future through Circular and Affordable Solutions“ Clean Industrial Deal 2025
Odborné podklady evropských průmyslových asociací a partnerů v oblasti stavebnictví, obalů, chemického průmyslu a cirkulární ekonomiky
Analytické a koncepční materiály k evropské průmyslové, energetické a klimatické politice vycházející z podkladů EUMEPS a partnerských organizací